Město proto spojilo síly s provozovatelem jiných regionálních letišť s mezinárodním statutem v zemi. Na dalším rozvoji chtějí spolupracovat.
„Významný odborník v oblasti letecké dopravy a člen představenstva Letiskové spoločnosti Žilina Antonín Kazda se na setkání v Liberci ztotožnil s naším názorem, že pro oblasti, kde jsou průmyslové zóny, je důležitý provoz regionálního letiště. Je to právě případ krajského Liberce,“ zmínil náměstek libereckého primátora pro technickou správu majetku města Tomáš Kysela.
Příležitostná dopisnice s příležitostným razítkem k prvnímu letu ČSA na trase Praha - Liberec 15. června 1937.
Letecký provoz podle něj představuje významnou úsporu času pro soukromé podnikatele a společnosti. Malá zahraniční letiště navíc v zahraničí zažívají rozvoj.
Liberecké letiště ale potřebuje především vybudovat zpevněnou dráhu a pojezdy k ní. Bez ní totiž špatné počasí přeruší provoz, protože travnatá plocha nasákne vodou. Létá se od dubna do listopadu. Vzlety a přistání zastavilo i sněžení před pár dny.
„Pevná dráha je nejen pro pravidelnou dopravu důležitá věc. Bez ní nemůžeme garantovat celoroční provoz,“ přiznal vedoucí letového provozu letiště Václav Kmínek z libereckého Aeroklubu, který letiště na základě smlouvy provozuje a stará se o ně.
O dráhu usiluje třeba i regionální letiště v Ústí nad Labem. „Setkání ukázalo na nutnost spolupráce letišť. Když se spojíme, tak budeme mít širší možnosti získání finančních prostředků pro rozvoj,“ doplnil Tomáš Kysela.
Dráha by vyšla nejméně na 60 milionů
Podle nejstřízlivějších odhadů by dráha v Liberci vyšla na 60 milionů korun. Na tuto sumu se vyšplhalo i vybudování obdobné dráhy na letišti v Moravské Třebové. Město Liberec jako vlastník letiště na úpravy v tuto chvíli nemá peníze.
Na letišti se loni oproti jiným rokům podařilo zdvojnásobit provoz. Výjimkou už nejsou ani byznys lety, přibylo i letů ze zahraničí. Loni letiště odbavilo 8100 vzletů a přistání. Zhruba ze dvou třetin šlo o provoz spojený s Aeroklubem. Zbytek tvořil cizí provoz.
„U obchodních letů musí být garantovaný servis, kdy třeba personál natankuje. A také jistota, že letadla budou moci přistát pravidelně a nebude hrozit výpadek,“ poznamenal Kmínek.
Letiště sice funguje jako mezinárodní, ale neveřejné s vnější hranicí. Může odbavovat přílety a odlety i mimo Schengenský prostor. Zájemci o přistání ze zahraničí se jen musejí ohlásit den předem. Plocha také není osvětlená, letadla proto mohou přistávat jen ve dne. Důvodem je i zvýšený hluk, protože v blízkosti jsou domy.
Na letiště je dnes napojeno asi 80 lidí, především členů aeroklubu nebo parašutistů. Z těchto nadšenců se rekrutují lidé, kteří se věnují údržbě letiště a řízení provozu.
V minulých deseti letech se objevilo několik potenciálních investorů, kteří měli zájem letiště odkoupit nebo provozovat. Žádný z projektů se ale nepodařilo realizovat.
Objevily se i úvahy o zrušení letiště a přeměně plochy na místo pro bydlení. K projednávání ale nikdy nedošlo.
„Určitě chceme zachovat letiště jako konkrétní plochu v územním plánu. Potenciál pro využití letiště do budoucna tam je. Zachovat chceme i stávající využití aeroklubem a paraklubem,“ zmínila náměstkyně primátora Karolína Hrbková.
