V lesích na Frýdlantsku museli loni nuceně pokácet téměř devět tisíc kubíků stromů, v drtivé většině smrků. To je téměř 15 procent veškeré roční těžby. Z nich například čtyři tisíce padly jen na revíru v Poustce nebo v Bulovce. Majitelé lesů mluví o kalamitě.
„Je to dlouholetý boj, ale graduje s teplým a suchým počasím, které v posledních letech převažuje a oslabuje stromy,“ říká správce Lesů ČR pro oblast Frýdlant Václav Vacek. „Ty si pak škůdci stoprocentně najdou. Část smrků také oslabilo to, že měly takzvaný semenný rok, kdy stromy vytvářejí šišky a semena.“
Za normálních okolností by se smrky ubránily a brouka zalepily smůlou, oslabené stromy to ale nezvládají a škůdce se může množit. Zaleze pod kůru a živí se lýkem.
Tím ale přeruší tok živin, na kmeni se začínají objevovat pramínky pryskyřice, jehličí začíná žloutnout a schnout a nakonec odpadne i kůra. Pod ní jsou jasně patrné cestičky, které kůrovec vytvořil.
V zimě kůrovec zaleze do země, nebo se zavrtá do kůry. Lesníci už nachystali pasti. V revíru, který má 18 tisíc hektarů, umístili tisíce feromonových lapačů a lapáků.
Až dojde k prvnímu jarnímu rojení, chtějí pochytat co nejvíc škůdců. „Místa jsme vytipovali už loni podle vytěžených stromů,“ vysvětluje Vacek. „Po prvním rojení situaci vyhodnotíme, a pak pasti buď ubereme nebo přidáme. To budeme dělat až do konce září, kdy přestávají být brouci aktivní.“
S kůrovcem se potýkají i ve frýdlantských městských lesích
Pasti - feromonové lapače a lapáky jsou založené na odlišném principu. Ty první vypadají jako placaté krabice s návnadou a brouci, kteří vletí dovnitř, padají do připravené vaničky. Lapáky jsou pokácené původně zdravé stromy, které pomalu zahnívají a lákají škůdce, aby se zavrtal. Nestačí ale vylétnout z kukly ven, protože lesníci zbaví strom kůry, nebo ho postříkají speciálním přípravkem.
„Spíš než velký kůrovec lýkožrout nám škodí menší kůrovec lesklý a lýkohub matný, je to hmyz velký kolem 2 až 3 milimetrů a napadá mladší stromy a jejich vrcholky. Vlastně je tím připraví pro velkého příbuzného - lýkožrouta, který je více než dvojnásobný a zlikviduje strom celý,“ popisuje Jiří Pánek, který spravuje zhruba 900 hektarů frýdlantských městských a dalších soukromých lesů.
Podle něj je kůrovec velmi nebezpečný. Špatně se totiž pozná, který strom už napadl, a když jeho „hostitel“ uschne, je pozdě, kůrovec se přestěhuje jinam. Před tím ale do světa vypustí desítky tisíc následovníků. Z jednoho stromu může na jaře vylétnout až 80 tisíc brouků.
