První výrobky pánů Laurina a Klementa nesly značku Slavia.

První výrobky pánů Laurina a Klementa nesly značku Slavia. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Před 150 lety se narodil Václav Laurin. Muž, který stál u zrodu Škodovky

  • 0
V malé obci Kamení na Turnovsku si v sobotu připomněli 150 let od narození slavného průkopníka automobilismu a konstruktéra Václava Laurina, muže, bez něhož by dnes patrně neexistovala mladoboleslavská automobilka Škoda. Se svým společníkem Václavem Klementem stál u jejího zrodu.

Laurin se ve vesnici Kamení v domě s číslem popisným devět narodil.

„Laurinův rodný dům je v podstatě jediné, co tu po našem slavném rodákovi zbylo. Tabulka na něm visí od roku 1993. Na obecním úřadě mám ještě kopie rodného listu a některých písemností o panu Laurinovi,“ říká Karel Bičík, starosta Pěnčína u Turnova, obce, pod kterou Kamení spadá.

Na sobotní slávě pracoval starosta intenzivně asi čtrnáct dní. Oslovil i automobilku Škoda, zda by na sobotu třeba nezapůjčila nějaké stroje z Laurinovy éry z jejich muzea.

„To nakonec nevyšlo, ale ze Škodovky poslali alespoň kytici,“ dodává Bičík.

Nakonec měli v Kamení štěstí. Na blízkém zámku Sychrov totiž končí výstava nazvaná Zámek s vůní benzínu. A jedním z exponátů je i motocykl Slavia zapůjčený pro Severočeské muzeum v Liberci z pražského Národního technického muzea. A ten byl v sobotu k vidění.

Stejně jako replika motorky s čtyřklikovým čtyřválcem z roku 1904. Tu dodal soukromý výrobce.

„Slavii jsme na Sychrově měli proto, že na něm závodil hrabě Alexander Krakovský. Tehdy byla spojitost mezi šlechtou a motorismem,“ vysvětluje ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.

Přikládá i fakt, že originálních strojů z továrny Laurin & Klement se v České republice příliš nedochovalo. Hodně jich skončilo v zahraničí u soukromých sběratelů.

„V Česku jich je asi do dvaceti kusů. Velmi často se objevují falza těchto motorek a kol vydávaná za originály. Někdy jsou tak zdařilá, že se to často nedá ani poznat. Ale zajímavé je, že ještě méně je jízdních kol Slavia. Pokud vím, vyrobilo se asi několik tisíc kusů a u nás v zemi zůstaly asi jen dva. Lidi je prostě ujezdili, opotřebovali, zničili,“ doplňuje Křížek.

Právě i proto, že se příliš originálních věcí z Laurinovy doby nedochovalo, v obci ani neplánují nějakou výraznější připomínku slavného rodáka. „Ale přemýšlíme o tom, že po rekonstrukci prostor obecního úřadu bychom zde věnovali jednu místnost právě Václavu Laurinovi,“ svěřuje se starosta Bičík.