Podle informací Národního památkového ústavu socha původně stála u cesty do Raného u Kravař, odkud ji do České Lípy přesunuli v roce 1973. Před pár týdny požádaly Kravaře jménem místostarosty Víta Vomáčky o její navrácení.
„Vzhledem k tomu, že Kravaře nikdy nepřestaly být vlastníkem zmiňované sakrální památky, navíc nadregionálního významu, hodlá se, coby dobrý správce svých majetků, postarat o její budoucnost a záchranu pro další generace,“ napsal Vomáčka v žádosti adresované řediteli českolipského muzea a galerie.
Na otázku, kdo je vlastníkem památky a jestli ji obci vydají, odpověděl ředitel muzea Zdeněk Vitáček, že o tom musejí rozhodnout právníci a odpovědní lidé z vedení kraje.
Vomáčka přitom neočekává, že by v této souvislosti měl nastat nějaký problém: „Pokud vím, tak kraj jako zřizovatel i Okresní vlastivědné muzeum v minulosti sochy vydávaly, když o ně obce požádaly.“
Socha vyhlíží obnovu
Kravaře podle něj každý rok usilují o opravu některé ze sakrálních památek. Letos chtěly žádat o dotace na opravu „dobité“ sochy archanděla, ale protože není situace kolem ní administrativně dořešená, zaměřily se na jinou památku.
Archanděl Michael přitom na obnovu čeká minimálně po dobu svého uskladnění. „Byla provedena pouze konzervace bez následného restaurování. Jedním z důvodů bylo i předpokládané možné navrácení obci,“ vysvětlil Vitáček. To, že se obce na muzeum s podobnými žádostmi obracejí, se prý stává.
„V první polovině 70. let 20. století došlo k hromadnému záchrannému svozu pískovcových plastik z různých míst Českolipska,“ líčí s tím, že je na původních stanovištích ohrožovala stavební či jiná průmyslová činnost.
Zatímco svozy probíhaly především v roce 1973, veškeré doklady o předání se řešily až o čtrnáct let později v roce 1987, kdy odbor kultury Okresního národního výboru v České Lípě rozhodl o převezení svezených plastik do klášterní zahrady bývalého augustiniánského kláštera.
Zároveň padlo rozhodnutí o jejich vyjmutí ze státního seznamu kulturních památek, a následně je zapsali do sbírkové evidence tehdejšího Okresního vlastivědného muzea v České Lípě. Jestli zrušení zápisů v seznamu památek skutečně proběhlo, ale není jisté. Podle Vitáčka k tomu nejsou žádné doklady.
Většina soch se vrátila do obcí
Nadto se domnívá, že od počátku svozů docházelo k nesprávné a chaotické evidenci, navíc bez důkladného zájmu všech zúčastněných. I přesto se však podařilo zachránit řadu plastik před zničením, odcizením a vandalismem. „V minulosti již byla většina pískovcových plastik navrácena,“ upozorňuje Vitáček.
„Když se podíváte na sochy archandělů Michaelů v poměru k Janům Nepomuckým nebo Panenkám Mariím, tak archanděl Michael není až tak obvyklý,“ říká místostarosta Kravař, podle nějž by se obce o své památky starat měly, byť renovace sochy při dnešních cenách není laciná záležitost.
V případě, že archanděla získají zpět, uvažují nejen o jeho opravě, ale také o lepším umístění, než jaké představovalo odpočívadlo u silnice.
V nedávné době zajistila obec obnovu kamenné sochy svatého Jana Nepomuckého z ulice Petra Bezruče, podala také žádost o peníze na opravu sochy Panny Marie ve výklenku místního kostela. „Její obnova vychází zhruba na 450 tisíc korun, socha Jana Nepomuckého asi kolem 380 tisíc. Nejsou to žádné malé počty,“ uzavírá Vomáčka.
