„Loni pršelo a nebe bylo samý mrak, tak jsem je letos všechny nechal vyfoukat,“ vysvětlil příchozím slovutný Krakonoš, kterého už podesáté ztvárnil František Veverka, sedmašedesátiletý lesník ve výslužbě.
„Letošní zima byla mizerná. My tady na horách říkáme, že byla ‚shnilá‘. Celkově bylo málo sněhu, byť ho nejdřív napadlo hodně,“ zhodnotil Krakonoš končící roční období. „Zima ale ještě neřekla poslední slovo!“ dodal, než se usadil do kočáru.
 |
Ten táhli dva koně ze sousedního ‚revíru‘, tedy Jizerských hor. „Jde o plemena Nonius a Norik. Nonius se jmenuje Gulliver a Norik je Marco Polo,“ objasnil Martin Häckl z jízdárny Koně v Jizerkách, který se na tradiční akci podílí už zhruba 15 let.
Podle Häckla si koně už zvykli na dechovou hudbu i různé masky či mažoretky, které doprovází Krakonošovu družinu. Letos ale musel dát pozor na krampusáky, tedy obzvlášť děsivé čerty.
Samotář, na něhož se těší davy. Takový je nový vládce hor Krakonoš |
„Kůň si musí na všechno, co nevidí často, nejprve zvyknout. Kdyby ti čerti přišli k nám do stáje každé ráno, tak je za čtrnáct dní pokoj. Ale když kůň najednou vidí někoho s půlmetrovými rohy, kdo ještě k tomu rachtá zvonem, tak je jasné, že to nezná a podle toho reaguje,“ vysvětlil Häckl, proč se před začátkem akce domluvil s krampusáky, aby šli až na konci průvodu.
Návštěva z daleké Vídně
Naopak v čele průvodu kráčel a chvíli se i vezl hrabě Harrach v podání Jana Nešněry. „Přijeli jsme až z Vídně. Harrachov bylo naše letní-letní-letní sídlo. Letní sídlo byl Hrádek u Nechanic, letní-letní sídlo jsme měli v Jilemnici a to letní-letní-letní sídlo, když už bylo opravdu horko, bylo tady na horách,“ vyprávěl hrabě, který dorazil i s hraběnkou a potomky.
Poněkud skromně působil v průvodu Muhu, duch sousedních Jizerských hor, kterému asistovala víla Izerína, které dala jméno řeka Jizera.
„Ducha Muhu dělám patnáct let a pamatuji ještě původního Krakonoše,“ svěřil se pan Bohumil. Během cesty po městě se opíral o hůl s rukojetí ve tvaru žlutého květu. „To je upolín, který je i ve znaku Jizerských hor,“ vysvětlil.
Hravé Tchajwance chtějí vysokoškoláci přilákat na chytání Krakonoše či ducha Muhu |
V cíli, zhruba uprostřed hlavní třídy Harrachova, si mytické bytosti přiťukly se starostou města Tomášem Vašíčkem. „Letos je to 77. ročník, což je moje oblíbené číslo, protože já jsem taky 77. ročník, tak je to pro mě symbolické,“ neskrýval nadšení starosta.
Přestože byla letošní zima podle Krakonoše mizerná, na lyžařskou sezonu to v harrachovském areálu nemělo příliš velký vliv.
Lyžování do Velikonoc
„Velmi nám pomohly výrobníky sněhu, které jsme před sezonou pořídili. Jsou specifické tím, že umí vyrábět technický sníh v plusových teplotách. Klasická zasněžovací zařízení fungují na principu mrazu, který je venku. Tato ale fungují na principu mrazu, který je uvnitř,“ popsal Vašíček.
„Jenom díky nim jsme mohli zahájit sezonu 14. prosince, protože jinak bychom nejezdili ani na Vánoce. Z tohoto pohledu byla sezona dobrá, kvalita sněhu byla dokonce výborná. Jezdit budeme určitě do Velikonoc.“
Novými výrobníky sněhu ale inovace sportovního areálu v Harrachově nekončí. „Příští rok plánujeme takzvané harrachovské Livigno. Chtěli bychom udělat zhruba kilometr a půl dlouhý běžecký okruh, který bychom otevřeli už 1. listopadu. To je náš úkol,“ slíbil starosta.
Rušno bude v letošním roce i v areálu skokanských můstků. „V současné době opravujeme můstek HS-162, někdejší K-120. Měli bychom začít stavět 1. července. Když to všechno půjde podle plánu, hotovo bude za rok a půl,“ dodal starosta.
