Začněme u aktuálního krajského vedení. V čem byste jako budoucí hejtman chtěl pokračovat i nadále a co byste naopak dělal jinak?
Mám zodpovědnost za investice, a tak chci pokračovat v projektech, které jsme zahájili. Z těch významných třeba dotažení integrovaného výjezdového centra v Turnově, výstavbu nové zdravotnické školy v Liberci a instalaci fotovoltaické elektrárny na bývalém letišti v Ralsku. Osobně se chci zasadit o to, aby byl kraj energeticky soběstačný, protože krize v minulých letech ukázala, jak moc nás závislost na turbulentním trhu energií ohrožuje. Peníze, které ušetříme, můžeme využít pro dostupné veřejné služby. Právě na ně klademe důraz, protože potřebujeme kvalitní školy, moderní zdravotnictví a dostupné sociální služby, především terénní a ambulantní.
Často řešíme velké projekty za stovky milionů, ale musíme se také dívat na to, že mnohdy stačí mnohem méně prostředků, aby se lidem v kraji žilo lépe. Dříve se třeba dokola opakoval problém s financováním sociálních služeb, které na začátku roku čekaly na peníze z ministerstva práce a sociálních věcí. Z pěti milionů korun jsme částku zvedli na 60 milionů pro příští rok a dali jsme jistotu poskytovatelům sociálních služeb, takže se nemusí bát, z čeho uhradí platy a provoz.
Jaký máte názor na to, že je ve vedení kraje již takovou dobu souzený hejtman? Se Starosty tvoříte mimo jiné koalici.
Do koalice na kraji jsme po minulých volbách vstoupili po detailním zvážení celé situace. Pro mnoho Pirátů to nebylo jednoduché rozhodnutí, ale jak je u nás zvykem, o vstupu do koalice hlasovalo celé krajské fórum. Kauza se táhne více než deset let, prošla různými stupni soudních rozhodnutí, dohodou o vině a trestu s některými účastníky, osvobozujícím rozsudkem i odvoláním. Respektujeme nezávislost soudní moci a skutečně bychom byli rádi, kdyby věc konečně rozhodl soud.
V souvislosti s tím si mnoho lidí vybaví také nedávné dění na liberecké radnici. Jak se podobným prohřeškům a kauzám dá zabránit?
Piráti mají dlouhodobě jasný recept – otevřenou a transparentní politiku. Zveřejňovat všechny dokumenty, podklady pro rozhodování, hlasování. Na kraji jsem zavedl třeba Mapu investic, kde si kdokoli může najít průběh investice. Od toho, kdo ji připravoval, kdo ji realizoval, kdo byl stavební dozor, kolik to stálo až po dodatky ke smlouvám. Stejně tak zveřejňujeme smlouvy a objednávky od 50 tisíc korun. To je to, co můžeme udělat na úrovni fungování samosprávy. Na úrovni jednotlivce nemáte kapacitu ani nástroje, jak kontrolovat, zda někdo s někým mluvil, nebo mu posílal e-maily, tady prostě musí nastoupit alespoň elementární důvěra. Pro Piráty platí, že kdyby se takové pochybnosti objevily, tak dotyčný v politice končí.
Pojďme probrat nejpalčivější témata, která kraj trápí. Dlouho diskutovanou otázkou je rychlejší a smysluplnější vlaková doprava z Liberce do Prahy a plánuje se také nové autobusové a vlakové nádraží.
To, že Liberec nemá železniční spojení s hlavním městem, dokládá, jak je celkově železniční doprava v Libereckém kraji dlouhodobě zanedbávaná. Přidejme k tomu několik dalších faktů – ani jedna elektrifikovaná síť, žádný vysokorychlostní úsek, průměrná rychlost kolem 60 až 80 kilometrů. Svou roli v tom sehrává i členitý terén, ale v podstatě můžeme mluvit o železničním skanzenu Evropy. Konečně jsme se posunuli a ministerstvo dopravy zařadilo zrychlení spojení z Prahy přes Mladou Boleslav do Liberce mezi rozvojové plány. Samotný kraj ale železnici nepostaví. Vzhledem k tomu, kolik bude jen s přípravou trasy práce, je avizovaný rok dokončení 2033 ambiciózní, ale důležité je, aby se postupovalo dopředu.
U projektu propojení vlakového a autobusového nádraží v Liberci jsem od počátku. Na podzim budeme vypisovat společnou architektonickou soutěž. Nejde totiž jen o rychlost na trati, ale potřebujeme řešit i komfort cestování, který lidi přitáhne do veřejné dopravy. Možnost přestupu z vlaku na autobus „pod jednou střechou“ se prostě nabízí a jsem rád, že jsme na tom našli shodu i se Správou železnic, která se vzdá části nástupišť kolem hlavní budovy. A to, že se tím vyřeší ostudné autobusové nádraží v Liberci, vlastně nemusím dodávat.
Když už jsme u dopravy, často slýchám stížnosti na špatnou úroveň infrastruktury v některých odlehlejších částech Libereckého kraje. Silnice jsou zde ve špatném stavu a na jedné straně se na obyvatele apeluje, aby využívali hromadnou dopravu, na straně druhé jsou autobusová či vlaková spojení často nedostatečná. Bude pro vás otázka dopravy prioritou?
Za Piráty klademe důraz především na zajištění veřejné dopravy. Ona v rámci možností funguje, ale myslíme si, že máme stále rezervy v lepším využití spojů a údajů, které o nich máme. Na jedné straně jsou ve špičkách na hlavních trasách spoje přetížené, naopak v okrajových částech často vozíme vzduch. Chceme změnit přístup a současně s tím i vozový park posunout k menším autobusům, mikrobusům a spojům na objednávku. Jejich zavedení by nejen zvýšilo dostupnost dopravy pro lidi, ale zároveň by umožnilo efektivnější využití finančních prostředků, protože by se eliminovaly náklady na provoz málo využívaných spojů. Přispělo by to i k snížení dopadů na životní prostředí, snížení hluku a emisí. V případě oprav a modernizací silnic se zaměříme na infrastrukturu na základě vyhodnocení dat o využití jednotlivých úseků. Prostředky, které na silnice dnes ročně vydáváme, jsou na limitu toho, co se dokáže připravit a realizovat.
Přejdeme ke zdravotnictví. Jak se stavíte k výstavbě jednoho z vůbec největších krajských projektů, kterým je výstavba Centra urgentní medicíny (CUM) za téměř 4 miliardy korun?
Centrum urgentní medicíny je nezbytné. Nejde jen o to, jaké vznikne zázemí pro náročné úkony a jaké tam bude vybavení, nehledě na to, jak funguje financování nemocnic. Stavba centra má totiž ještě další významný rozměr – díky tomu, že se v Liberci bude provádět špičková medicína, máme šanci přivést, anebo alespoň v kraji udržet lékaře. Města a ani kraje se nemohou předhánět v pobídkách, v platech, v zajištění bydlení pro mladé lékaře, protože to dnes nabídne každý. Pro lékaře je ale důležité, že může odborně růst, a to centrum zajistí.
Už jste to trochu nakousl. V souvislosti se zdravotnictvím se často skloňuje problém nedostatku lékařů, a to především v pohraničních oblastech kraje. Jak z toho ven?
Tím, že v kraji není lékařská fakulta, máme handicap oproti těm krajům, kde jsou. Neexistuje jednoduchý recept na řešení, protože v případě lékařů jde i o generační problém. Jak stárne populace, stárnou i lékaři, navíc se stárnutím populace se zvyšuje potřeba lékařské péče. Mladým lékařům musíme nabídnout možnost profesního růstu právě tím, že v kraji udržíme a vybudujeme specializovaná centra, kde budou moci rozvíjet svou odbornost. Cestou pro menší města je sdílení lékařů, kdy působí ve vybraných dnech na různých místech. Tady je pak prostor pro to, aby se obce a třeba i kraj podílely na podpoře vybavení ordinací, protože samotný lékař si v současné situaci sám od sebe dvě ordinace neotevře. Řešení ovšem neleží pouze na kraji, protože dostupnost lékařské péče zásadně ovlivňuje zdravotnická politika státu a hlavní slovo ve financování mají zdravotní pojišťovny.
3. července 2024 |
