Liberecký kraj se tak může nově pyšnit šestnácti kulturními památkami s titulem národní. To jim zaručí více peněz z dotací i vyšší návštěvnost.
„Máme z toho radost. Poutní místo v Horní Polici jsme navrhovali na seznam už před několika lety. Je dochované v autentické podobě, s obrovským množstvím mobiliáře. A stejně tak nás těší i úspěch kostela v Hejnicích. Frýdlantsko si takové vyznamenání zaslouží,“ prohlásil Miloš Krčmář, ředitel Národního památkového ústavu v Liberci.
Přestavba po roce 2000 byla problematická
Původně odborníci diskutovali o tom, zda do návrhu na prohlášení národní kulturní památkou zahrnou v Hejnicích kromě kostela i okolní stavby. Nakonec z nich vyjmuli bývalý františkánský klášter.
„Historický, krajinářský i duchovní význam hejnického areálu je nesporný. Z pohledu památkářů je ale problematická razantní přestavba kláštera po roce 2000, kde je dnes Mezinárodní centrum duchovní obnovy,“ upozornila Květa Vinklátová, radní Libereckého kraje.
Titul národní kulturní památky tak nese jen kostel s ambitem a milostnou soškou Mater Formosa (Panna Maria s Ježíškem), která měla podle legendy uzdravovat nemocné, a také prostranství před duchovním stánkem.
Unikátní Marie s Ježíškem v břiše
Poutní areál Navštívení Panny Marie v Horní Polici zase zahrnuje komplex staveb kolem trojlodního kostela, faru, zvonici a ambit. Svou rozlohou a majestátností je to jedno z největších poutních míst v kraji, ostatně do 17. století patřilo k nejnavštěvovanějším.
Podle římskokatolického kněze Stanislava Přibyla, který má hornopolickou farnost ve správě, je zde k vidění Mater Gravida, neboli soška těhotné Panny Marie.
Páter Přibyl před hornopolickým kostelem.
V křesťanském světě nezvyklé zpodobnění světice láká k návštěvě i nevěřící. Soška je sice umělecky nepříliš hodnotná, autor jí udělal příliš veliké ruce, ale zaujme miniaturním Ježíškem uvnitř břicha sošky. „Vím asi jen o dalších podobných osmi soškách těhotné Marie, takže je to bezesporu unikát,“ řekl Stanislav Přibyl.
Navzdory tomu, že kostel se nachází na území bývalých Sudet a vztah lidí k víře tu po válce velmi ochladl, tvoří zdejší kongregace asi třicet pravidelných návštěvníků nedělních mší svatých.
„Jsme možná nepříliš početná, ale velmi kvalitní a sevřená skupina. Jedním z nás je i bývalý ministr, senátor a disident Alexandr Vondra. Ten se tu nechal letos i pokřtít,“ prozradil páter.
Naději má i zubačka
Místní farnost tento rok získala 107 milionů korun z evropských peněz na kompletní opravu kostela. Rekonstrukcí projdou krovy, střecha, vnitřní omítky i vnější fasády. „Opraveny budou varhany i zvonice, věžička s balustrádou. Uvnitř vyroste muzejní expozice o historii kostela a přibude nový mobiliář,“ vyjmenoval Přibyl.
Mezi národní kulturní památky, které vyhlašuje vláda, patří v kraji například zámek Sychrov, Lemberk nebo hrad Grabštejn, titul ale nese i Dlaskův statek či sklárna v Harrachově. Kromě Hejnic a Horní Police navrhovali památkáři i Bozkov. Ten se ale nakonec národní kulturní památkou nestal. V budoucnu by odborníci seznam rádi rozšířili ještě o zubačku z Tanvaldu do Kořenova.
„Titul národní kulturní památky chápeme jako exkluzivní. A sami nechceme, aby tam byla každá druhá. Je to vlastně i takový předstupeň na seznam čekatelů prestižního světového dědictví UNESCO,“ upozornil Krčmář.
