Dluhy sdružení nasekalo v roce 2011 jako bezúročnou půjčku od města Česká Lípa. Každoroční příspěvky jednotlivých obcí a měst zapojených ve sdružení ovšem byly tak nízko nastavené, že se 900 tisíc korun nepovedlo dodnes splatit.
Sdružení teď žádá po České Lípě, aby dluh odpustila, ta to ale odmítá. Považuje to za vydírání.
„V podstatě nám řekli: Česká Lípo, odpusť nám dluh a zůstaneme s tebou kamarády. Když ale já budu dlužit ČEZu, tak přece přijdu a nabídnu nějaké řešení, například splátky. Asi těžko řeknu Servus ČEZe, když mi odpustíš dluh, zůstanu nadále připojená,“ glosuje nabídku sdružení Romana Žatecká, starostka České Lípy.
Žatecká je zároveň předsedkyně správní rady sdružení, takže sedí na dvou židlích. Odpuštění dluhu ale odmítá s poukazem na to, že nebude finančně žehlit průšvihy předchozích politiků, kteří sdružení ovládali.
900 tisíc není pro město malá částka
„Pro město není 900 tisíc malá částka. Asi těžko bych vysvětlila voličům, že místo opraveného chodníku dáme peníze na splátku dluhu, který jsme nevytvořili,“ komentuje Žatecká.
Sdružení Českolipsko se od počátku zabývá propagací turismu, jeho členem jsou místní svazky obcí Novoborska, Máchova kraje a mikroregiony Podralsko a Hrádecko Chrastavsko.
Smyslem vzniku spolku bylo sjednotit podporu cestovního ruchu v regionu. Sdružení vydávalo mapky, letáky, platilo turistickou inzerci v novinách, spoty na internetu a účastnilo se veletrhů.
Na to čerpalo sdružení dotace z EU, mnohé projekty měly mezinárodní přesah - například projekt „Ahoj sousede, Hallo Nachbar“, v němž se podporovala ochrana přírody v Euroregionu Nisa. Podmínkou čerpání peněz ale bylo mnohaleté udržení projektů. Neschopnost splácet dluh by tyto projekty zastavila.
„Nastalo by správní řízení. Vratka dotace by činila 4,5 milionu a penalizace 5 milionů. Kdo by ty peníze fyzicky zaplatil nevím, to už je otázka pro právníka,“ uvedl Jan Stejskal, manažer sdružení.
Kdo nese za dluh odpovědnost?
Čí je zodpovědnost za vznik dluhu, je nejasné. Podle Stejskala bylo chybně nastavené financování z příspěvků jednotlivých mikroregionů, takže se nepovedlo dlužné peníze vybrat.
„Sám jsem mnohokrát navrhoval, aby se roční příspěvek jednotlivých členů zvedl například na 80 až 100 tisíc korun, ale to nikdy neprošlo,“ dodává Stejskal.
Jednotliví členové sdružení jsou dnes nejednotní v tom, jak k dluhu přistupovat, i v tom, jestli má vůbec existence sdružení smysl. Například starostka Chotyně Jana Mlejnecká, která zastupuje Hrádecko Chrastavsko, si myslí, že sdružení je jen uměle vytvořená platforma, která je zbytečná.
„Pořád se mluvilo o podpoře cestovního ruchu, ale nám účast nijak nepomohla. Nějaké účasti na veletrzích? Bez toho bychom se obešli,“ reaguje starostka.
Je to uměle vzniklý spolek, myslí si starosta
Skeptický k náplni Sdružení Českolipsko je také novoborský starosta Jaromír Dvořák.
„Je to uměle vzniklý spolek, o jehož přínosu pochybuji. Činnost, za kterou bralo příspěvky, přitom provádíme sami prostřednictvím našeho městského infocentra,“ vysvětlil Dvořák.
Nahlas tak vyřkl myšlenku, která dávno visí ve vzduchu: nemělo by sdružení v budoucnu zaniknout a propagaci cestovního ruchu nechat na obcích samotných, které nejlépe vědí, jak vynaložit každou korunu?
„Nejdřív musíme vyrovnat závazky. Lepší je zaplatit 900 tisíc korun, než vracet 10 milionů a mít mezinárodní ostudu. A pak se bavme, co se sdružením dál,“ dodává Dvořák.
Jasno by mělo být po Novém roce. Česká Lípa bude tlačit na ostatní členy sdružení, aby se na úhradě dluhu podíleli také. „Varianta ‚Všechno nám to odpusťte‘ není možná,“ odmítl současný scénář českolipský místostarosta Juraj Raninec.
