Zateplování budovy, v níž jsou chráněné dílny pro zdravotně postižené, může...

Zateplování budovy, v níž jsou chráněné dílny pro zdravotně postižené, může pokračovat podle původního projektu. Ministerstvo kultury vyřadilo budovu Kolosea v Liberci ze seznamu kulturních památek. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Opravy Kolosea mohou pokračovat. Historická budova už není památkou

  • 2
Několikaměsíční dohady kolem opravy jedné z nejznámějších libereckých budov skončily. Koloseum, které minulý režim uctíval jako,líheň´ dělnického hnutí v českých zemích Rakousko-Uherska a německých komunistů v Československu, už památkáři chránit nebudou. Majitel, společnost Universium, si budovu může přestavovat jak chce.

„Dostali jsme rozhodnutí Ministerstva kultury, že souhlasí s tím, aby budova už dál nebyla památkově chráněná, a to na základě souhlasného stanoviska libereckých i krajských památkářů,“ říká provozní ředitelka společnosti Universium Simona Svobodová. „Lhůta na odvolání už minula, takže Koloseum už památkou není.“

Přitom právě krajští památkáři na necitelné opravy zhruba před půlrokem upozornili.

„Koloseum zohyzdila plastová okna a obléká se do velmi nepadnoucích šatů z lepidla a polystyrenu,“ protestoval tehdy jejich šéf Miloš Krčmář a poslal stížnost na liberecký magistrát s tím, že vlastník dům opravuje v rozporu s památkovým zákonem, protože nepožádal památkáře o souhlas.

Magistrát na základě toho začal věc prověřovat a prověřuje ji dodnes.
„Když jsme budovu kupovali, nikdo nám neřekl, že je památkově chráněná. Na opravy jsme dostali všechna povolení, včetně toho od stavebního úřadu,“ hájili se tehdy majitelé a napsali to i do žádosti pro ministerstvo.

Dům citelně poničil požár v 80. letech

Dalším důvodem pro zrušení památkové ochrany bylo i to, že po požáru v 80. letech mnoho původních architektonických prvků v Koloseu nezbylo a že kulturní památková ochrana byla spíš politickým aktem bývalého režimu.

„Rozhodnutí ministerstva jsme zatím nedostali, až přijde, věc uzavřeme,“ říká vedoucí oddělení památkové péče libereckého magistrátu Jaroslav Badalec.

Ten se ale už v červnu nechal slyšet, že architektonickou hodnotu Koloseum ztratilo už v roce 1981, kdy otevřelo po kompletní rekonstrukci a přístavbě nových částí. A co nezničila tato rekonstrukce, dorazil oheň v roce 1984.

„Nic původního až na obvodové zdi a základy tam prakticky nezbylo. Z hlediska architektonického budova historickou hodnotu nemá,“ uvedl již dříve Badalec.

Zateplení je téměř u konce

Zateplení Kolosea, na které zhruba osmi miliony přispěla Evropská unie, je prakticky u konce. Zbývá jen natřít fasádu. Bude žlutooranžová jako původní Koloseum. Universiu, jehož hlavní náplní je zaměstnávání lidí s hendikepem, se zásadně sníží náklady na energie.

„Už teď je to znát. Teplota vevnitř se zvýšila v průměru o čtyři až šest stupňů,“ pochvaluje si,provozářka´ Svobodová. „Když jsme měli v sále nějakou akci, museli jsme ho od dvou hodin v noci vytápět fukarem a stejně jsme to na víc než na 19 stupňů nevyhnali.“

S rozhodnutím ministerstva zatím není oficiálně seznámený šéf krajských památkářů Miloš Krčmář. „Nedostal jsem ho, ale i tak trvám na tom, že se majitelé dopustili správního přestupku, protože v době oprav byl objekt památkou,“ tvrdí Krčmář.

Hospoda s názvem Colloseum vznikla v Liberci-Pavlovicích v roce 1788, ale vyhořela. Vystřídala ji patrová obdélníková budova s mansardovou střechou. Za komunistů byla dokonce národní kulturní památkou hlavně kvůli tomu, že se v ní scházeli revoltující němečtí dělníci, sociální demokraté, kteří v roce 1921 založili německou frakci Komunistické strany Československa.

„Žádná cedule, která by tyto události připomínala, tu sice za našeho příchodu nebyla, ale chceme ji někam po skončení oprav dát,“ dodává Svobodová.