Ten začal před pěti lety v Jizerských horách a nyní běží celou republikou.
„S horskou službou jezdíme letos po Krkonoších a dalších našich horách. Přesvědčujeme cyklisty, jak hodně riskují, když nenosí přilby,“ říká Jan Polák, zakladatel projektu a koordinátor bezpečnosti silničního provozu v Libereckém kraji.
„V Jizerských horách jsme byli naposledy na Královce. Cyklisté bez přileb nedokázali přijít s jediným rozumným argumentem, proč si nechrání hlavy. Často tvrdili, že tak jezdí dvacet let a ještě se jim nic nestalo. Dozvěděli jsme se také, abychom místo přesvědčování o důležitosti přileb opravili silnice.“
Redaktor MF DNES Jan Sůra si navléká na kole helmu od roku 2000. „Viděl jsem tehdy na Smědavě, jak vrtulník přiletěl pro cyklistu se strašlivě rozbitou hlavou,“ vzpomíná Sůra. „Neměl přilbu. Druhý den jsem se ve zprávě od policie dočetl, že zemřel. Pak už jsem nikdy bez helmy na kolo nesedl.“
Pokud cyklisté utrpí těžký úraz nebo zemřou, pak tři ze čtyř po dopadu na hlavu nebo na krk.
„Kampaň nevedeme již jen na horách, ale také ve městech pod nimi,“ upozorňuje Polák. „V Liberci jsme byli s městskou a státní policií na cyklostezce. Tým silniční bezpečnosti vyjel třeba také do Polabí.“
Nebezpečí hrozí nejen na horách, ale i ve městech
Podle Poláka si totiž cyklisté v horách nasazují přilby častěji než ve městech nebo v nížinách. Myslí si, že na rovině jim nehrozí tak velké nebezpečí. Většina smrtelných a těžkých úrazů se ale odehraje právě mimo hory.
„Na horách vidíme s přilbami tak tři cyklisty ze čtyř. Ve městech nebo na silnicích v nížinách s nimi jezdí méně lidí a bohužel se to týká i dětí,“ upozorňuje mluvčí Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský. „Přilbu nosí hlavně cyklisté v mladším a středním věku. Starší lidé k ní mají odpor. Z loňských padesáti sedmi usmrcených cyklistů bylo přitom šestatřicet starších než padesát let.“
Budský apeluje na cyklisty, aby se vystříhali pití alkoholu. „Pokud loni zavinil nehodu cyklista, pak měl v sobě alkohol skoro každý třetí,“ dodává Budský. „Cyklisté v tomto ohledu překonali všechny ostatní účastníky silničního provozu. Přitom jsou po motorkářích a chodcích třetími nejvíce ohroženými.“
Budskému vadí, jak málo se cyklisté snaží, aby si jich včas všimli řidiči aut. „V tmavém oblečení vidí cyklisty za snížené viditelnosti na pouhých osmnáct metrů, v jasně zářících barvách na dvě stě metrů,“ vysvětluje Budský.
