Vysokoškolské koleje Harcov

Vysokoškolské koleje Harcov | foto: Technická univerzita Liberec

Liberecká univerzita doplatila na lyžařský šampionát, přišla o 34 milionů

  • 22
Kauza lyžařského mistrovství z roku 2009 pro libereckou univerzitu končí. Škola zaplatila 25 milionů korun. Další nedobytné pohledávky za téměř 9 milionů odepsala.

Účet za kontroverzní dohru šampionátu v lyžování v roce 2009 pro Technickou univerzitu v Liberci (TUL)? Celkem 34 milionů korun. O tuto sumu je definitivně chudší univerzitní rozpočet.

Škola totiž po deseti letech odepsala 8,7 milionu korun, které jí dlužili organizátoři mistrovství za služby pro sportovní týmy ubytované na kolejích.

„Částku jsme odepsali už loni. Ze závěrů insolvenčního řízení jednoznačně vyplynulo, že naše pohledávky jsou definitivně nedobytné,“ zmínil rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina.

V lednu musela navíc univerzita státu odvést ještě 25 milionů korun. Jde o částku, kterou stát škole vyměřil za porušení rozpočtové kázně. TUL se jí podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dopustila v době příprav šampionátu, když opravovala univerzitní koleje.

Na rekonstrukci šla stamilionová státní dotace. NKÚ ale našel při modernizaci pochybení a podal trestní oznámení. Případ skončil až u soudu.

Původně škole dokonce hrozilo, že bude muset vrátit celou dotaci ve výši 250 milionů korun. 

„Ještě loni jsme měli finančnímu úřadu odvést 40 milionů korun. Sumu se ale podařilo ještě snížit, 25 milionů je už definitivní částka bez možnosti odvolání. Naši žádost o prominutí odvodu Generální finanční ředitelství odmítlo. V lednu jsme proto požadovanou sumu zaplatili. Po více než deseti letech se tím pro naši univerzitu neblahý případ lyžařského šampionátu definitivně uzavřel,“ řekl rektor Brzezina.

Splátky státu nestačily

Vydat 25 milionů korun nebylo pro školu jednoduché. Univerzita tuto mimořádnou platbu uhradila z rezervního fondu. Před tím ale žádala o desetiletý splátkový kalendář. Ročně by tak mohla odvádět 2,5 milionu korun, které koleje zhruba vydělají. Na tento návrh ale stát nepřistoupil.

„Peníze nám budou chybět jinde. Například v obnově a drobných úpravách kolejí. Fakult se to ale nedotkne,“ dodal rektor Brzezina.

Problém s opravovanými kolejemi se objevil v roce 2007, když NKÚ před chystaným mistrovstvím prověřoval hospodaření s poskytnutými státními dotacemi.

Úřad škole konkrétně vytýkal to, že v roce 2007 zaplatila přes 4 miliony korun za nábytek a lednice pro vybavení interiérů opravovaných kolejí v Harcově. Nový nábytek se tam ale neobjevil. Tím škola podle kontrolorů porušila rozpočtovou kázeň.

Škola tehdy pochybení odmítala. „Zboží bylo na skladech, ale interiéry ještě nebyly připravené. Rekonstrukce kolejí byla organizačně velmi náročná, protože se prováděla za provozu. Studenti zde po celou dobu bydleli, studovali a skládali zkoušky,“ vysvětlovala před lety náročnou přípravu tehdejší mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková.

Případ řešil soud

Kauzou se zabýval i soud. Na lavici obžalovaných stanula Jindřiška Máchová ze stavební firmy Syner, jež rekonstrukci prováděla, Petr Patrman z firmy Investing CZ, která dělala stavební dozor, a tehdejší ředitel Kolejí a menz liberecké univerzity Zdeněk Kračmar. Obžaloba, jež se opírala o zjištění NKÚ, je vinila z podvodu a hrozilo jim až osm let vězení.

Podle obžaloby společně dosáhli toho, že v roce 2007 nedodaný nábytek škola ze státní dotace proplatila firmě Syner.

Obžalovaní se hájili tím, že projekt byl špatně připravený a hrozilo, že se stavba do šampionátu nestihne. Podle nich nešlo o podvod, jen o účetní operaci. Všechny odlišnosti se zaznamenávaly do takzvaných změnových listů. Místo nedodaného nábytku stavební firma provedla práce navíc.

Obžalovaní poukazovali na to, že nikdo nebyl okraden. Soud je nakonec obžaloby zprostil. Za pochybení během příprav mistrovství muselo loni zaplatit i město Liberec. Nedodržení dotačních podmínek je stálo 14,2 milionu korun.

Městu přitom hrozilo, že bude muset finančnímu úřadu vrátit celou miliardu. Největší problém byl v tom, že nebyly dodrženy dotační podmínky při pětatřiceti stavbách. Týkalo se to například skokanských můstků, areálu ve Vesci či stavby bytů v Zeleném údolí.