Liberecké nakladatelství Knihy 555 právě vydalo novou výpravnou publikaci Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska.
"Kniha představuje více než dvě stě padesát nejkrásnějších, nejzajímavějších, nejvzácnějších či nejtajuplnějších kamenných smírčích křížů a křížových kamenů," uvedl Pavel Vinklát z nakladatelství Knihy 555.
V knize nechybí ani tajemstvím obestřený smírčí kříž ve Zdislavě. Ten se nalézá při silnici k vlakové zastávce ve stráni u bývalé polní cesty do Jítravy a místní mu říkají Švédský.
Kdo žulový kříž vytesal a proč, se dodnes přesně neví, objevily se názory, že jej ve Zdislavě postavili na připomínku návratu obce ke katolicismu v polovině 17. století. "To je vzhledem k účelu a době stavby obdobných objektů značně nepravděpodobné," píše Ivan Grisa na webu www.hrady.cz.
Kříže stávaly tam, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí
Kříže se totiž stavěly nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. "Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém takzvaného smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán," uvádí server Wikipedie.
Více než devadesát procent obrazového materiálu pro novou knihu vzniklo podle nakladatele Vinkláta díky nadšení a obětavosti fotografa Petra Bořila.
"Opakovaně zajížděl ke křížům, aby je zachytil v různých ročních obdobích a v nejaktuálnějším stavu," prozradil Vinklát. "Ani po pečlivém výběru ze stovek fotografií se proto nedaly do knihy, žel omezené svým rozsahem, zařadit některé kříže, jež by si to rozhodně zasloužily."
Úvodní kapitoly postihují tematiku kamenných křížů z různých úhlů. "Mapují kříže pohledem historie, středověkého práva, smírčích smluv, typologie či jednotlivých příběhů. Současně také připomínají jejich nedávnou minulost a současnost i to, jak tyto drobné památky neúnavní a nadšení lidé udržují, zachraňují či znovuobnovují z hlubin věků. V malé galerii jsou pak představeni dávní i současní výtvarníci, kteří zachycují kamenné kříže," zmínil Vinklát.
Kniha málem nevyšla
Moc přitom nechybělo a kniha málem nevznikla. Od nápadu k jejímu vzniku uběhlo dvanáct ne zrovna jednoduchých let.
Nakladatel a redaktor Vinklát spolu s původním vedoucím autorského kolektivu Josefem Brtkem svolali vybraný tým autorů na první schůzku v květnu 2001.
"Při setkání s dalšími přítomnými, Natálií Belisovou (Steinovou), René Bělohradským, Jaroslavem Dietlem, Pavlem Rundem a Zdeňkem Procházkou, jsme se dohodli na koncepci a struktuře knihy i na rozdělení prací. Avšak pracovní vytížení a zdravotní problémy vedoucího kolektivu vedly v roce 2006 k přerušení práce na knize," vylíčil Vinklát.
Nakladatelství zvažovalo i tu možnost, že vše předčasně ukončí. Ale nakonec sestavilo v závěru roku 2008 novou skupinu spolupracovníků. "Této iniciativy se ujali Natálie Belisová z Děčína, René Bělohradský z Liberce a o něco později i Petr Bořil z Mariánských Lázní," doplnil Vinklát.
Vázaná celobarevná publikace má formát 23 krát 30 centimetrů a obsahuje 272 stran.
