Je to jedna z největších výzev, která kdy před Libercem stála. Evropská komise vybrala Liberec jako jediné město z Česka mezi evropských 100 měst, která by měla být do roku 2030 klimaticky neutrální.
Liberec se tak ocitl ve VIP společnosti důležitých evropských center, jako jsou Barcelona, Amsterdam, Dublin, Budapešť, Varšava, Riga, Stockholm, Dortmund, Lisabon, Řím, Bukurešť, Helsinky a další.
Cílem je udělat z této stovky sídel po celé Evropě experimentální a inovační centra, ze kterých si ostatní budou brát příklad při prosazování klimatické neutrality.
„Je to skutečně velká výzva a zároveň velká příležitost. Možná to vypadá, že balancujeme trochu na hraně šílenství, ale můžeme tady uchopit zajímavou věc. Protože tato města, pokud jejich plán klimatické neutrality Evropská komise schválí, mohou čerpat na své projekty 360 milionů eur. Přiznám, že v radě města výběr Liberce vzbudil velké překvapení, u někoho bezmezné nadšení, u jiných hluboké zděšení, čemuž rozumím. Liberec je na tom s rozpočtem tak, jak je, ale byla by škoda toho nevyužít,“ řekla náměstkyně primátora Radka Loučková Kotasová (ANO).
Dvacet let náskok
Podle opozice je přijetí mezi 100 průkopnických měst věcí, díky které může Liberec udávat ostatním městům v Česku krok. Podle představ EU by klimatická neutralita měla v Evropě nastat v roce 2050. Liberec by tak mohl mít o dvacet let náskok.
„My tu pořád žijeme v tradičním zajetí představ, že nic moc dělat nemůžeme, protože máme málo peněz. Do jisté míry to tak je, ale je rozdíl investovat do něčeho, z čeho se nám nikdy nic nevrátí a do něčeho, z čeho se časem vrátí nejen vložené peníze, ale bude z toho město profitovat,“ poukazuje Josef Šedlbauer (ZpL).
Klimatická neutralita znamená, že ve městě je víc zeleně, lokalita je přívětivější pro pohyb lidí pěšky nebo jinými prostředky než auty, prim hraje ekologická doprava, energie se vyrábí primárně z obnovitelných zdrojů, chytře se nakládá s odpady, investuje se do zateplování a dalších energetických úspor.
„Víme, že některá města už na úrovni klimatické neutrality v podstatě jsou nebo se k ní hodně blíží. Například ve Skandinávii nebo v Dánsku, takže není důvod, aby to nešlo i v Liberci. Je to jen otázka vůle, chytrých řešení a systematické, dlouhodobé práce,“ dodal Šedlbauer.
Podle primátora Jaroslava Zámečníka (SLK) by se mohl Liberec inspirovat třeba v partnerském městě Augsburg v Bavorsku.
„Autobusy tam jezdí na bioplyn, dbá se na veřejnou ekologickou dopravu, na střechách budov mají fotovoltaické panely pro výrobu solární elektřiny. To jsou věci, o kterých bychom neměli stále jen snít, ale musíme je začít vážně připravovat. Teď se nám taková příležitost nabízí. Evropské fondy slibují, že těmto vybraným městům budou víc nakloněny. Je to příležitost i výraz sebevědomí města Liberce,“ myslí si Zámečník.
Sto vybraných měst teď musí s Evropskou komisí vypracovat klimatickou smlouvu, která zahrne celkový plán pro dosažení klimatické neutrality ve všech odvětvích, jako je energetika, snížení CO2 v ovzduší, nakládání s odpady, doprava, ekologické plánování a podobně.
Do procesu klimatické neutrality přitom musí radnice zapojit i občany, výzkumné organizace a soukromé firmy z daného města.
„Jestli se nám podaří do roku 2030 dosáhnout klimatické neutrality, na to žádnou záruku nemáme. Ale musíme se o to pokusit, protože nemůžeme donekonečna spotřebovávat přírodní zdroje. Druhá věc je, že planeta se otepluje. Pokud bude celý svět pokračovat ve způsobu výroby jako teď, přestane být Země obyvatelná,“ dodal zastupitel Jaromír Baxa (LOL).
