„Už od začátku jsme tady chtěli udělat kavárnu, jenže jsme na to neměli peníze ani lidi. Pak jsme se loni na Febiofestu potkali s Tomášem Prokopem a Terezou Lešniovskou, kteří už předtím v kavárnách pracovali a řekli, že by rádi provozovali tu naši,“ líčí Petr Hubáček ze spolku Zachraňme kino Varšava.
Stavba započala vloni v září. „Museli jsme dělat kanalizaci, vodovody, elektroinstalaci, topení, což na první pohled není vidět, ale byla to spousta práce. Na opravy dohlíželi odborníci, památkáři, máme i stavebně historický průzkum a na to, aby byl interiér v intencích art deca, se velmi dbalo. I když u spousty detailů jsme nevěděli, jak je pojmout. Třeba u vchodových dveří. Jejich fotky neexistují a plány do takových drobností nezacházely.“
Při rekonstrukci došlo i na obnovu původních německých orientačních nápisů na zdi naproti vchodu. Šipka vlevo posílá k toaletám, ta pravá pak k bývalé šatně, kterou nahradilo technické zázemí kavárny.
Na své místo se vrátily i zdobené lustry. „Pod plátnem v sále bylo postavené pódium. Zjistili jsme, že pod ním je bývalé orchestřiště, zaházené harampádím. A mezi ním originální, i když omšelé a poškozené lustry. Nechali jsme je zrepasovat,“ prozradil Hubáček.
Celé to stálo zhruba tři miliony. „Necelé dva jsme získali z prodeje pizzerie Maškovka, tři sta tisíc věnoval kraj a o sto tisíc víc město. Zbytek pokryli sponzoři, příspěvky, veřejná sbírka a něco jsme dali ze svých kapes.“
Budou se tu konat menší besedy, debaty, přednášky, komornější koncerty.
„Větší akce, třeba projekce nebo ozvěny festivalů, bychom do té doby, než se opraví sál, rádi pořádali o patro výš v bývalém klubu Barrandoff. Kavárna je hotová, takže teď se vrhneme na něj.“
V suterénu budou mít ráj muzikanti. „Jsou tam takové čtyři místnosti, což by mohly být cvičebny a jedna větší, z níž bude zkušebna. Pracujeme na tom ve spolupráci s iniciativou zkusebny.com,“ uzavřel Hubáček.
