Nefunkční barokní kašnu na nádvoří zákupského zámku oživil skleněný vodotrysk.

Nefunkční barokní kašnu na nádvoří zákupského zámku oživil skleněný vodotrysk. | foto: Radek Petrášek, ČTK

Z vyschlé kašny v sídle Habsburků tryská skleněná voda

  • 5
Zámecká kašna na zámku v Zákupech je opět plná vody. Kobaltově modré a podezřele křehké. Vznikla totiž v dílně slavného sklářského výtvarníka Jiřího Pačinka.

Více než sto skleněných pramenů vytrysklo z dlouhá léta vyprahlé kašny na nádvoří zámku v Zákupech na Českolipsku. Plastika vznikla v dílně známého sklářského výtvarníka Jiřího Pačinka.

K slavnostnímu odhalení kobaltově modrých „bublin“ došlo ve středu odpoledne. „Vodotrysk je sestaven ze samostatných dílů, které jsou zasazeny do železné konstrukce,“ vysvětluje sklářský mistr před svým dílem.

Slavný umělecký sklář Jiří Pačinek.

Nejdelší bublina měří až metr padesát. Původně uvažovali autoři, že bude vodotrysk hýřit barvami. „Přemýšleli jsme nad akvamarínem, tyrkysem, kobaltem a křišťálem. Pak jsme ale zjistili, že barvy nemáme na skladě, tak jsme začali dělat jen v kobaltu. Od tmavého až po křišťál. Byla to improvizace,“ směje se Jiří Pačinek.

Práce sedmi sklářů

Podle výtvarníka výroba artefaktu náročná nebyla. „Jsme zvyklí na složitější věci. Spíše jsme si hráli s barvou, aby to vyšlo dobře,“ dodává. Na fontáně pracovalo kromě Pačinka dalších šest sklářů. „Permanentně na ní dělali čtyři,“ komentuje.

Křehké sklo je podle něj odolné vůči běžným podmínkám a jen tak by k jeho rozbití dojít nemělo. „Mělo by to vydržet holuby i kroupy. Ale není to odolné proti vandalismu. Když na to někdo skočí nebo do toho křápne nějakým kamenem, tak se to určitě rozbije,“ upozorňuje mistr.

Instalace tu nemá být navždy

K zakázce se jeho ateliér dostal díky manažerovi firmy Pačinek Glass Davidu Sobotkovi, který má v Zákupech kořeny. „Jeho děda ve zdejší zahradě, kde tehdy fontána byla, pěstoval lekníny. A tady se všichni znají, takže pak jen přišel a řekl: zaplníme to sklem,“ vysvětluje sklář.

Skleněná fontána bude v Zákupech nainstalována pouze na několik let, než se podaří zrekonstruovat barokní kašnu do stavu, kdy z ní bude opět tryskat opravdová voda.

Drahý účet za vodu

To zatím podle kastelána Vladimíra Tregla není možné. „Nejen, že vodovodní potrubí, které do fontány vede, je několik desítek let staré, ale problém je v tom, že kašna nemá cirkulaci a účet za sezonu by byl tak dlouhý, že by se našim ekonomům protočily panenky,“ podotýká kastelán, podle kterého se do oprav pustí, až se jim podaří nastřádat potřebnou finanční částku. 

„Než k tomu dojde, tak jsme si řekli, že mezidobí využijeme. Může to trvat dva roky nebo i pět let,“ komentuje Tregl. Podle něj skleněná fontána symbolizuje propojení starého a nového. „Zároveň funguje i jako propojení skla tady na nádvoří zámku s celkovou sklářskou historií nejenom zdejšího zámku, ale celého Novoborska, celého zdejšího kraje,“ pokračuje kastelán.

Sklo se zámkem rozhodně ladí

Sklo má podle něj vazbu k zámku i díky jeho majitelům. Například vévoda Julius František Sasko-Lauenburský měl v Zákupech vlastní alchymistickou laboratoř, ve které se věnoval pokusům s výrobou skla. 

„Měl zájem přijít na technologii rubínového, to znamená červeného skla. A údajně se mu to dokonce podařilo,“ upozorňuje kastelán. Nejvýznamnější majitel zámku, císař Ferdinand Dobrotivý, se dokonce přátelil s významným novoborský sklářem Bedřichem Egermannem a často jej v jeho sklárně navštěvoval. „Sám si zkoušel sklo vyfoukat,“ pokračuje Tregl.

Ohlasy na kašnu jsou zatím pozitivní. Podle kastelána se ozvalo jen minimum lidí, že se do historického objektu nehodí. O Pačinkovo dílo nebudou ochuzeni ani obyvatelé Liberce. V září bude před radnicí slavnostně odhalena plastika ve tvaru jakéhosi bublinového stromu, který vystřídá sochy Olbrama Zoubka.