Už loni se tam náporem sněhu zřítila část římsy a propadat se začala i ozdobná věžička na střeše. Teď kolem zchátralé kaple, která má připomínat Boží hrob v Jeruzalémě, roste lešení. Práce se přitom mají stihnout do konce listopadu.
„Doufám, že počasí nám co nejdéle vydrží. Je vidět, že do kaple aspoň třicet let zatékalo. Krov je v úplně dezolátním stavu. Vlastně se musí kompletně opravit všechno. Jak vnitřek Božího hrobu, tak vnější omítky,“ říká Michal Felgr, ředitel stavební firmy AronHouse, která zakázku od města získala.
„Záchrana kaple přichází ani ne za pět minut dvanáct, ale spíš za vteřinu dvanáct. Je evidentní, že po další zimě by z ní mohla být hromada cihel a kamení. Je to přitom jedna z mála barokních památek, které tu máme. Je naší morální povinnost ji zachránit,“ uvedl náměstek primátora pro kulturu Ivan Langr.
Aby mohlo město do opravy kaple investovat, uzavřelo s arciděkanstvím smlouvu o výpůjčce na padesát let. Už za tři měsíce by tak unikátní památka mohla vypadat jako v době svého vzniku.
„Dělal se tu průzkum a ukázalo se, že pod okrovou omítkou se nachází další vrstvy. Zdá se, že původně byla kaple v barvě nebeské modři, které se též říká holubí modrá. Po poradě s památkáři zřejmě dáme kapli právě tuhle barvu,“ dodává Felgr.
Co už ale nepůjde vrátit, je původní umístění kaple Božího hrobu. Tu totiž nechal v roce 1722 vážený liberecký radní a obchodník se suknem Andreas Joseph Wondrak postavit při západní zdi kostela sv. Antonína na Sokolovském náměstí. Kostelní zeď ani hřbitov, které tehdy kolem kostela byly, už jsou ale dávno minulostí.
Kaple se stěhovala z náměstí
Kaple se tak po zrušení hřbitova v roce 1865 stěhovala právě na zahradu kostela na Malém náměstí. Do kamenné tabule na kapli nechal Wondrak vytesat, že ji nechal postavit kromě úcty k Bohu i pro ozdobu města. Už při jejím stěhování se ale poškodila.
Závěr kaple, který bývá na východ, se posunul na sever. Zmizely ozdoby z čelní fasády i vnitřní fresky. Ztratil se také kámen uvnitř kaple, který symbolizoval místo, kde měl podle bible sedět Anděl Páně.
Zajímavé je, že Wondrak ještě v době stavby kaple zřídil v Liberci nadaci, která se měla do budoucna starat o její údržbu.
„Ještě za RakouskaUherska i v letech první republiky se nadaci dařilo peníze shromažďovat. Němečtí obyvatelé Liberce přispívali dobročinnými sbírkami a také různé spolky věnovaly obnosy na opravy a záchranu církevních památek. Zbožná nadace vydržela v různých obměnách až do konce druhé světové války,“ připomíná historik Milan Svoboda.