České sklo je ideální na svítidla. Z Preciosy putují do Singapuru i Dubaje

  • 1
Velký úspěch sklidila letos na prestižním veletrhu Euroluce v italském Miláně. Představila tu řadu nových svítidel i dynamickou instalaci Carousel of Light tvořenou z téměř osmi tisíc různobarevných koulí. Preciosa Lustry, která sídlí v Kamenickém Šenově, tu dává práci více než pěti stům lidem.

Její svítidla odtud míří do celého světa. „Vycházíme z tradice, která se tu v křišťálovém údolí nastartovala již v roce 1724,“ říká provozní ředitel Michal Hošek.

V Miláně jste byli se svými instalacemi velmi úspěšní. Co si mám ale představit pod pojmem dynamické svítidlo. Že se hýbe?
V podstatě ano, nehýbe se ale svítidlo jako takové, rozehráváme pohyb světla. V Miláně jsme navíc ukázali další přidanou hodnotu ve formě interaktivního ovládání. U svítidla Breath of Light můžete ovládat světelnou scénu fouknutím, pokud ovšem foukne ve stejný čas více lidí, spustí se intenzivnější scéna. Více lidí, více emocí. Středobodem naší prezentace byla instalace s názvem Carousel of light (kolotoč světla), která sledovala pohyb lidí na kolotoči a rozsvěcela se v jejich blízkosti. Pokud se ovšem potkali dva lidé uprostřed a objali se, kolotoč se rozsvítil na všechny strany a zazněla typická kolotočová hudba. U třetí instalace, ta je z našeho programu pro lodě, jsme použili interakci audiovizuální, kde svítidlo reaguje na cinknutí skleniček s šampaňským. To jsou vždy chvíle plné příjemných emocí, a to je přesně to, čeho jsme k naší velké radosti na našem stánku v Miláně docílili.

A je to ještě i funkční nebo jde v těchto případech především o design?
Jsme především výrobci dekorativních svítidel, ale záleží na přání klienta, jak moc chce mít svítidlo funkční. Často jde ale spíše o dekorativní instalaci.

Preciosa Lustry je jednou z dceřiných společností Preciosy. Vaše lustry a lampy asi nenajdu běžně v obchodech?
Najdete je ve specializovaných obchodech s designovými svítidly po celém světě. Běžné obchody cílí na jinou skupinu zákazníků. Používané technologie, kvalita skla, design, řemeslná ruční práce a inovace, to vše zvyšuje hodnotu našich výrobků. Cílíme tedy na luxusní část dekorativních svítidel.

Předpokládám, že z větší části vyrábíte přímo na zakázku?
Ano, devadesát procent tvoří zakázková výroba unikátních designových instalací. Snažíme se ale vytvářet i takové designy, které zanechají ve světě designu takovou stopu, že si je zákazníci v jiné formě objednají opakovaně. Rádi bychom, aby instalace Preciosy byly po celém světě rozpoznatelné od výrobků jiných výrobců. Naše výrobky míří opravdu na většinu kontinentů. Máme pokrytou Severní a Jižní Ameriku, přičemž náš tým v Severní Americe je velmi úspěšný. A růst poptávky po našich výrobcích zaznamenáváme prakticky po celém světě. Kanceláře máme také v Evropě, Hongkongu, Singapuru, Indii, Rusku a Dubaji. Dubajská větev pokrývá i požadavky afrického trhu.

A platí, že co jiná země, to různé požadavky?
Určitě, každá země má jinou kulturu i vkus, a ty si vyžadují různé typy i designy svítidel. V Americe dodáváme více do hotelových pokojů, v Indii kultura úplně nedovoluje ukazovat bohatství na veřejnosti, takže tam je to spíše o rezidencích, v Arabských Emirátech je naopak poptávka po instalacích do hotelových loby a palácových projektů. Každá země vyžaduje své.

Vycházíte z tradice, která se nastartovala v roce 1724. Jak se to projevuje?
Opíráme se o vlastní historii a tradici, kultivujeme ji. Základem našich kolekcových svítidel jsou takzvaná ikonická svítidla, pět produktových rodin skutečně tradičních, ale luxusně uchopených designů. Patří mezi ně známé Marie Terezie, litinové lustry, lustry holandského typu i takzvané skleňáky či koše. Páteří našeho portfolia jsou nicméně moderní interpretace těchto ikonických svítidel. S nimi slavíme největší úspěch. Svítidla Mercury, Venuše a King od Ronyho Plesla jsou právě moderní interpretací Tereziánu a litinového lustru. V neposlední řadě je tu naše řada Solitaires, designová svítidla jako je například Duše od současné nejúspěšnější české šperkařky Evy Eisler.

Nedá mi to nezeptat se. Podobné portfolio nabízí i firma Lasvit. Jak moc si konkurujete?
Ano, jsme konkurenti, a to jak na poli obchodním, tak i na trhu práce. A nemusíme mluvit jen o Lasvitu, v křišťálovém údolí působí hned několik i menších společností, které si navzájem konkurují. Konkurence je ale zdravá a každého z nás motivuje k lepším výkonům. A ať je úspěšný jeden nebo druhý, vždy je to vítězství pro české sklo. Skláři si v našem regionu pomáhají a společně budují povědomí o českém skle. Krásným takovým příkladem bylo například mezinárodní sklářské sympozium v Novém Boru. A neplatí to jen o našem regionu. Před týdnem se konalo sklářské jamování na Sázavě pod záštitou společnosti Bomma, kde se naši skláři ukázali v nejlepším světle.

Preciosa Lustry sídlí v Kamenickém Šenově. Kolik tady zaměstnáváte lidí?
Jen ve výrobě zaměstnáváme přes tři sta řemeslníků. Řemesel samotných u nás najdete ke stovce. Máme tu sklářskou huť, kompletní rafinaci skla, laminaci, lepení, fusing (lehání a tavení skla), slévárnu, laserové vypalování, dále pak zpracování a obrábění kovů, pasírnu, svařovnu a povrchové úpravy jako je galvanizace a lakovna. Do technologického zázemí a samotného areálu investujeme desítky milionů korun ročně. V této chvíli spouštíme zcela novou leštírnu skla a jsme před investicí do nového laseru.

A máte i dostatek šikovných sklářů?
Je pravda, že poslední roky jsme si celorepublikově stěžovali na úbytek sklářů. Po letech 2007 a 2008 došlo k významnému odlivu zájemců o sklářské řemeslo. To se ale díky úspěchům sklářských firem obrací. A ředitel místní sklářské školy poměrně zásadně pomáhá tomu, aby škola vychovávala řemesla, která my tu potřebujeme. V regionu jsou tři sklářské školy a každá z nich má jiné zaměření. Studenti se tak mohou učit nejen hutnímu zpracování skla a technologiím kolem sklářské huti, ale i dekorativním technikám a samotnému designu. Práce sklářů je velmi zajímavá, kreativní a dobře placená. Mladí skláři se dnes často vydávají do světa, a pracují po studiích v zahraničí a následně se vrhají i na vlastní uměleckou dráhu. To je třeba Jirka Pačínek, který má úspěšnou sklárnu v Lindavě nebo Martin Janecký, který slaví úspěch se svými plastikami po celém světě.

Říkáte dobře placení. Kolik si takový sklář u vás vydělá?
Řemesla obecně jsou samozřejmě placená lépe než například běžné výrobní role v automotive a šikovní skláři si dnes vydělají přes padesát tisíc korun. My ale našim zaměstnancům nabízíme spoustu jiných benefitů, včetně naší firemní kultury, která je postavená na hodnotách jako jsou otevřenost, důvěra, hrdost, smysluplnost, inovativní myšlení a odpovědnost.

A jak dlouho se dá tato práce dělat?
Zaměstnáváme lidi, kteří jsou ve věku třiceti let, ale i výrazně starší. Mohou tu být klidně až do důchodu, jen se třeba přesunou do jiných rolí, kterých je kolem sklářské huti mnoho nebo se z nich stávají huťmistři či technologové. Někteří si otevírají následně své vlastní hutě. Hezkým příkladem je pan Kysela, který dnes vede úspěšnou rodinnou sklárnu v Libchavě.

Vždy mě fascinovalo, jak je možné, že z pouhého foukání a kroucení píšťaly může vzniknout nějaký tvar.
Skláři mají samozřejmě k dispozici výkres, nejedou jen od oka, ale záleží samozřejmě hlavně na umu každého z nich. Sklo se tváří buď takzvaně z ruky, či s pomocí forem, ať už to jsou optiškové, dřevěné či kovové. Ty pomáhají k docílení finálního tvaru. Zajímavostí je pak druh skloviny, kterou v Čechách používáme. Jeho složení je jiné než například sklo Italské, tzv. muránské. Jsou v nich zásadní rozdíly jak ve světelných, tak i v optických vlastnostech. Muránské není tak průzračné jako český křišťál, na druhou stranu díky svému složení je tvárnější, říkáme pomalejší. Sklář má více času na jeho zpracování, proto se z něj třeba mohou vyrábět všelijaké tvary z ruky. České sklo je naopak čistší, ale rychlé. Skláři mají méně času na jeho tváření. I proto se v Čechách sklo dále dekorativně zpracovává za pomocí technik malování či rytí. České sklo je díky svým optickým vlastnostem ideální právě pro výrobu svítidel.

Všechny výrobky musejí určitě projít důkladnou kontrolou. Jak zjistíte, že to sklo třeba po pár dnech nepraskne?
Máme na to speciální zařízení, polariskop, který se skládá ze dvou polarizačních filtrů. Pouhým okem poté dokážeme detekovat vyšší než povolené pnutí. Díky tomu, že jde o organický materiál, dokážeme pnutí jeho přechlazením opravit. Bohužel to tak jednoduché není u barevného skla.

Říkal jste, že tu máte ke stovce řemesel. Když si tedy u vás zákazník objedná nějaký lustr, dáte mu ho v jedné budově celý dohromady? I včetně elektriky?
Ano a věříme, že právě naše zázemí, řemeslné dovednosti našich zaměstnanců a inovace jsou naší velkou konkurenční výhodou. Pod jednou střechou tak můžeme zákazníkům poskytnout komplexní podporu od designu, přes konstrukci a technologii a samotnou výrobu až po naše laboratorní vybavení a výzkum a vývoj.

Máte nějaké limity? Nebo jste schopni vyrobit všechno? A stane se, že zákazníkovi se finální výrobek nelíbí?
Limity nám určuje produktová strategie a vyrobitelnost. Snažíme se vycházet zákazníkům maximálně vstříc, krásným příkladem je jeden z posledních velkých projektů, Mandarin Oriental Jumeira v Dubaji, instalace až šest metrů vysokých stromů z kovu a skla. A že by někdy nebyl zákazník spokojený? To se při zakázkové výrobě dekorativních svítidel občas stává, ale jedná se například o malé zahuštění skel, jejich odstín či světelné podmínky, a to jsou všechno věci, které dokážeme napravit.

Děláte designová svítidla, spolupracujete i s nějakými známými designéry?
O produktové portfolio a výběr spolupracujících designérů se starají naši kreativní ředitelé, Michael Vasku a Andreas Klug. Designéry máme vlastní pro zakázkovou výrobu, ale spolupracujeme i s externími, jako například se zmiňovanou Evou Eisler a Rony Pleslem.