S pivem z Lomnice nad Popelkou se kdysi mazlíval i mlsný jazyk generalissima císařských vojsk, pyšného vévody Albrechta z Valdštejna. V Českém ráji stával pivovar už v druhé polovině 16. století, pod hruboskalským skalním městem se vařil třeba Malvaz nebo Nektar.
Pozor, nelistujeme objemnou dějepisnou učebnicí, ale obracíme stránky kalendáře na rok 2015. Jmenuje se Za pivem Libereckým krajem a vypráví o místech, kde se nepopulárnější český nápoj vyráběl a také pil.
Kromě pivovarů totiž autor textů, Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu, zmiňuje i slavné hospody jako třeba libereckou Českou besedu nebo hostinec Semmering v Křižanech. A také pěstování chmele na Českolipsku.
„S Petrem jsme udělali už třetí kalendář,“ říká Jan Balda, majitel nakladatelství Buk, v němž Za pivem Libereckým krajem vyšlo. „Baví ho historie průmyslu, pivovary do ní patří, a tak jsme se rozhodli věnovat jim rok 2015.“
V předchozích dvou kalendářích se Freiwillig s Baldou věnovali dějinám dopravy v Libereckém kraji. Kromě tramvají, automobilů, vlaků a letadel se v nich objevily rovněž vzducholodě.
Po pivovaru zbyly sklepy v pískovci
„Jedna fotografie zachycuje přelet vzducholodi nad Jabloncem nad Nisou,“ podotýká Balda. „Jeden sběratel z Nového Boru nám dokonce poskytl pro kalendář snímek z jediného přistání vzducholodi Zeppelin v českých zemích.“
Ze známostí s řadou majitelů starých pohlednic a fotografií těžil Balda i při práci na kalendáři Za pivem Libereckým krajem. „Sehnal jsem staré obrázky a Petr je poutavě popsal,“ upřesňuje nakladatel.
O pivovarské kalendáře byl zájem a v prodeji zůstávají poslední kusy. „Myšlenka na kalendář o historii pivovarnictví v Libereckém kraji a v nejbližším okolí nás napadla, když jsme se dostali k unikátnímu souboru snímků z pivovarů ve Vratislavicích a v Jablonci nad Nisou,“ prozrazuje Balda.
„Zachycuje jejich interiéry v roce 1929. Podařilo se nám pak získat i další archivní obrázky pivovarů a hostinců.“
Jak vyplývá z kalendáře, v Libereckém kraji se nacházely desítky pivovarů. „Jeden stál třeba i v Mimoni a místní lidé, s nimiž jsem o tom mluvil, už o něm ani netušili,“ tvrdí Balda.
„Jeho roční kapacita byla až šest tisíc hektolitrů. Tam, kde dříve stál, je teď Kulturní dům Ralsko. Jako památka na pivovar zůstaly v Mimoni sklepy, vysekané do pískovce.“
Pivovarem se chlubili v Hodkovicích nebo Semilech
Pivovarem se chlubily také Hodkovice nad Mohelkou, Pihel u Nového Boru, Semily, Nová Ves u Chrastavy či Hrubý Rohozec. Panstvo vařilo pivo na Grabštejně nebo Lemberku.
Podle kalendáře je výstava na majáku Loňský rok se zapsal do historie pivovarnictví velkou raritou. Ve Cvikově a ve Frýdlantě se podařilo podnikatelům obnovit dva zaniklé pivovary.
Přidaly se k zavedeným prosperujícím pivovarům Svijany, Vratislavice a Hrubý Rohozec. Malý úspěšný pivovar stojí v Harrachově a daří se rovněž nejmenším rodinným pivovarům v Krásné Studánce a v LiberciHarcově.
„V souvislosti s kalendářem o pivovarech se přihodila zajímavá věc,“ upozorňuje Balda. „Náš čtenář a spolumajitel hotelu U Čápa Aleš Voverka udělal podle kalendáře výstavu v Majáku Járy Cimrmana na Příchovicích. Za své peníze zvětšil obrázky na formát A 3 a s texty je umístil na plastové desky. Lidé si je prohlížejí, když stoupají na maják.“
K pivovarskému kalendáři se váže i jedna kuriozita. „Udělali jsme chybu. Pivovary Vratislavice a Jablonec byly spojené a snímek z laboratoře jsme přiřadili k Jablonci,“ přiznává Balda. „Když kalendář viděl marketingový ředitel vratislavického pivovaru Pavel Regner, hned nás na omyl upozornil. Abychom mu věřili, vzal nás do laboratoře ve Vratislavicích. Vypadá skoro navlas stejně jako na obrázku v kalendáři.“
Na rok 2016 chystají Balda s Freiwilligem další kalendář. „Bude znovu o historii průmyslu v Libereckém kraji,“ poznamenal nakladatel. „Je velice bohatá a tak je stále co objevovat, nechme se překvapit.“
