„Záchrana objektu bude stát přes tři miliony korun a i když se jedná o kulturní památku, pomůže Liberecký kraj a dáme do toho všechny naše úspory, nestačí to. Do téhle chvíle jsme to nějak zvládali, protože se nejednalo o tak extrémně havarijní stav jako nyní. Ještě nikdy se nám nestalo, že by to byla taková neuchopitelná cifra,“ poznamenává muzejník a předseda spolku Jizerskohorské Technické Muzeum Pavel Šercl.
Zodpovědnost v tomto případě ze zákona nepadá na správce toku a z pohledu pojišťoven jsou budovy proti povodňovým škodám prakticky nepojistitelné. Šercl se proto poprvé za čtyřiadvacet let, během kterých muzeum s rodinou a přáteli buduje, obrátil na veřejnost s prosbou o pomoc.
„Abych řekl pravdu, měl jsem s tím velký problém. Spousta přátel mi ale řekla, že to není žádná hanba, že to slouží lidem a že se peníze kolikrát vybírají i na záležitosti, které nemají takový dosah a přínos. Dlouho jsem s tím ale bojoval,“ pokračuje Šercl, mimo jiné také odborník na historické motory.
Dary? Nejvýznamnější ocenění
Z cílové částky dvou milionů korun se lidé, kterým dle přiložených vzkazů místní průmyslová historie není lhostejná, složili už na více než čtvrtinu. Do ukončení sbírky přitom zbývá ještě 46 dní. „Jak tam začaly naskakovat ty dary, tak jsem z toho měl v jednu chvíli i trochu špatný pocit,“ přiznává skromně předseda spolku.
„Ještě teď z toho mám husí kůži a jsem všem neskonale vděčný. Tohle je za těch skoro 25 let, co tu jsme a snažíme se to nějakým způsobem posouvat, to nejvýznamnější ocenění, kterého se nám dostalo i přes různé další ceny od Národního památkového ústavu a podobně. Je to nejexaktnější a nejúžasnější ocenění,“ dodává Pavel Šercl po loňské slabší turistické sezoně s o to větším vděkem.
Slavné letadlo dotáhli do druhého patra. Neváhají ho tam i nastartovat |
Veškeré prostředky ze sbírky se použijí na sanaci a opravu podloží pod základy budov i na základy samotné. V případě, že by po akutních zásazích nějaké peníze zbyly, využijí se na další nezbytné úpravy. V areálu je potřeba zrekonstruovat například také střechy bývalé údržby, truhlárny a zámečnické dílny, jejíž část se před lety opravila a slouží jako zázemí pro návštěvníky muzea. V její další pasáži se v budoucnu plánuje rozšíření výstavních ploch.
Bývalá odpadní přádelna
Do odvolání uzavřené muzeum sídlí v továrním areálu bývalé odpadní přádelny Karla Bienerta. Jeho dlouholetou aktivitou je záchrana a uchovávání artefaktů ze zrušených a mnohdy již neexistujících průmyslových podniků v kraji.
Muzeum úzce spolupracuje s odborným pracovištěm Národního památkového ústavu v Liberci a jeho významným partnerem je také liberecké Severočeské muzeum. Areál je mimo jiné domovem mnoha kulturních akcí v regionu.
K podpoře a zachování vyhlášeného místního muzea vyzvali veřejnost například památkáři i herec Tomáš Hanák nebo jaderná inženýrka Dana Drábová.
Zřícená letadla i šicí stroje. V srdci Jizerek mají neobvyklé muzeum |
„Je to úžasný projekt na celý život. Pavlu Šerclovi, rodině a kamarádům se podařilo vzkřísit z popela starou textilní fabriku, která vypadá naprosto úžasně. Navíc má vnitru spoustu pokladů, které ukazují, jak naši předkové znali svou věc, uměli věci dělat a dělali je rádi,“ vzkázala skrz video vědkyně.
„Někdy se bohužel příroda spikne a spiknou se i úředníci,“ posteskla si ironicky Drábová s tím, že na záchranu památky sama také přispěje.
