„Jizerskou oblast tmavé oblohy teď především ohrožuje světelné znečištění ze zimního střediska Jakušice. Jeví se nám to v současnosti jako největší problém. Situace se už nyní zhoršila asi o deset procent. Vypozorovali jsme, že velký vliv mají provozovatelé sjezdovek v zimním období, kdy se od sněhu světlo ještě víc odráží,“ nastínil Martin Gembec z České astronomické společnosti.
Na totéž upozorňuje i ředitel územního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Jiří Hušek. „Nebezpečí pro oblast tmavé oblohy a okolní přírodu spočívá v následujících letech v developerském záměru na vytvoření velkého sportovního komplexu,“ řekl.
Jakušický areál se má stát jedním z nejmodernějších běžkařských a biatlonových center ve střední Evropě.
„Lobbujeme za to, aby bylo alespoň osvětlení co nejméně devastující,“ řekl regionální vedoucí celopolského programu Ciemne Niebo a šéfredaktor časopisu Góry Izerskie Arkadiusz Lipin.
Do Jizerských hor za tisíci hvězdami
Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla ve spolupráci s Poláky jako první v Evropě. Rozkládá se na ploše 75 kilometrů čtverečních a za deset let se stala na české i polské straně velkým turistickým lákadlem. Táhne lidi, kteří chtějí dětem ukázat souhvězdí nebo Mléčnou dráhu. V noci je pod otevřenou oblohou na Smrku, Jizerce či v Orle možné spatřit na dva tisíce hvězd, zatímco v Praze jen kolem padesáti.
Ještě nedávno představovaly pro oblast největší ohrožení zářící polské skleníky v Turówě. Svítily jako stotisícový Liberec. Přestože na světelné znečištění zatím neexistují normy, proti záři z Polska se podařilo zasáhnout. Společnost Citronex opatřila skleníky po sérii protestů posuvnými lamelami.
„Opatření ještě není stoprocentní. Občas se stane, že z nepochopitelných důvodů žaluzie nezatáhnou. Stává se to například kolem rovnodennosti v září a v březnu,“ upozornil Gembec.
1. prosince 2016 |
Plíživě postupující světelný smog nevadí jen astronomům. Představuje i ekologická a zdravotní rizika. Přemíra světla v noci ohrožuje živočichy. U člověka může zase světelný smog odstartovat psychogenní onemocnění. Zvyšuje i riziko civilizačních chorob.
Nástěnka svítila půl kilometru do chráněné oblasti
Ochránci přírody mohou zatím provozovatelům světelného smogu jen domlouvat.
„Nedávno jsme řešili velký zdroj světla v penzionu pod Bukovcem. Šlo o osvětlení nástěnky. Jedno světlo přitom svítilo pět set metrů do chráněné krajinné oblasti. Velmi výrazně to mohlo ovlivnit celý biotop. Provozovatelé naštěstí byli ochotní ho vypnout,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Ústav před deseti lety Jizerskou oblasti tmavé oblohy spoluzakládal.
Až stokrát silnější než by bylo nutné, je zase podle výzkumů osvětlení sjezdovek.
„U staveb nových sjezdovek dnes máme větší možnosti použít silnější nástroje. U povolených staveb ale už můžeme zasáhnout jen velmi obtížně. V podstatě jen v případě rekonstrukcí,“ upozornil Jiří Hušek.
Přírodu Jizerských hor stále víc ruší i běžkaři či houbaři s čelovkami. Škodí například vzácnému tetřívkovi. Pokud je v zimě dvakrát či třikrát vyrušen, může zahynout. Jeho populace dnes čítá už jen 80 jedinců. Je tak na pokraji vyhubení.
9. ledna 2017 |
