Běžkařům se nelíbí, že jim pěší turisté ničí stopu a lidově řečeno „lezou do cesty“. Chodci se zase brání, že hory patří všem a i oni mají právo se po nich procházet.
Podle ředitele Jizerské o. p. s. Martina Kunce je situace letos horší než v předchozích sezonách. Obě skupiny se totiž v posledních letech podstatně rozrostly a zasněžené Jizerky jim začínají být malé. Kompromisem by mohly být trasy se smíšeným provozem, kterých ale není mnoho.
 |
„Chceme je dále rozšiřovat, ale nesmí to být na úkor bezpečnosti, takže je velmi těžké je naplánovat,“ upozorňuje Kunc.
Momentálně je pro běžkaře i pěší určen okruh mezi Souší a Jizerkou, mezi Jabloneckou a Prezidentskou chatou a v okolí Bedřichova.
„Snažíme se je většinou naplánovat tak, aby mohli pěší udělat kolečko,“ dodává ředitel s tím, že trasy pro smíšený provoz chtějí více propagovat.
„Už jsme učinili nějaké kroky, abychom do budoucna mohli určit trasy jen pro běžkaře a zároveň aby přibylo smíšených provozů. Musíme najít kompromis,“ doplňuje jeho slova starosta Bedřichova Petr Holub.
I podle něj se situace v poslední době vyostřila. „Třicet let to fungovalo, že se domluvili, teď se každý ohání právníkem,“ diví se starosta.
Zatím proto oba apelují na obě skupiny, aby k sobě byly navzájem ohleduplné. „Nechceme vyhánět pěší, ale musíme to nějak řešit, protože může dojít k nebezpečným situacím, především srážkám,“ varuje Kunc. Podle něj by si měli pěší turisté uvědomit, že bez úpravy rolbou se neprojdou lesem ani oni.
„Pohybujeme se ale na úzkých cestách a není možné všude upravit stopu i pro pěší,“ komentuje a žádá proto turisty, aby respektovali značení, která jsou po dobu zimní sezony na Jizerské magistrále.
Bojují mezi sebou i na sociálních sítích
Na sociálních sítích ale apel Jizerské o. p. s. vyvolal slovní přestřelku mezi oběma tábory.
„Jizerské hory jsou přes zimu prakticky uzavřené všem, kteří nedisponují běžkami nebo na nich z různých důvodů nemohou jezdit. Pro chodce nebo rodiče s dětmi je vyhrazeno jen minimum cest, kde mohou trávit čas v zasněžené přírodě na čerstvém vzduchu. A ani tam je řada běžkařů nevidí ráda,“ brání pěší Jan Pokorný z Liberce, který se sám na redakci MF DNES obrátil.
Míst, kde by se dal smíšený provoz zavést, je podle něj dost. „Všude se říká, že hory jsou tu pro všechny, ale to v zimě bohužel není pravda,“ dodává.
„Je pravda, že s dětmi jen těžko hledáme místa, kam v zimě vyrazit. Do Jizerek to raději ani nezkoušíme,“ doplňuje jeho slova Jakub Rosenbaum z Liberce.
I podle jiných diskutujících si „Jizerky přivlastnili sportovci, kteří si hory pletou s tělocvičnou“. „Pro pěší je to nefér, na druhou stranu bez upravené stopy by se tam stejně nedostali. A na rozdíl od běžkařů na ně osobně nepřispívají,“ poukázal běžkař Tomáš Marek z Liberce na skutečnost, proč si řada běžkařů magistrálu „přisvojuje“.
Úprava stopy vyjde asi na padesát tisíc
„Dříve neexistovalo, že by se do Jizerek chodilo pěšky. Teď je to někdy hrozné, když vidím, jak skupinka šlape po stopě, i když má možnost jít jinam. Kromě toho se bojím, že do někoho narazím,“ stěžuje si i dlouholetá běžkařka Jana z Jablonce nad Nisou.
Podle Kunce stojí jedna úprava stopy asi padesát tisíc a rolby často na trať vyjíždějí i třikrát do týdne. „Z veřejných zdrojů pokryjeme jen čtyřicet procent, zbytek hradíme z příspěvků běžkařů a sponzorů,“ vysvětluje ředitel Jizerské. Podle něj začíná být situace ale neúnosná.
„Pěších turistů stále přibývá. Myslím, že na tom mají zásluhu apartmánové domy,“ dodává Kunc.
Upozorňuje ale, že stále více je i běžkařů a chybí potřebná legislativa, která by situaci na horách nějak řešila. „Za chvíli to bude problém i v jiných střediscích. My už jsme například vydali výzvu, aby mezi desátou v noci a pátou ráno běžkaři jezdili co nejméně a nechali hory odpočinout,“ vysvětluje.
