„Není tady tak vedro jako dole ve městě,“ pochvaluje si u stanice horské služby Michal Zavadil. Je jejím členem a právě drží službu. I když to tak na první pohled pro člověka neznalého věci nepůsobí – na trávě se sluní žena, okolo pobíhá dítě. Idylka, leč zdánlivá.
Houby porostou dál
„Pohodička to je jen naoko, nemůžeme si jít nikam na výlet nebo třeba do lesa na houby. Musíme být pořád v dosahu. Kdyby se něco stalo, jde o minuty,“ objasnil záchranář. „Na službách se točíme po pěti a sedmi dnech.“
Mimochodem, co houby? Rostou? „Teď zrovna ano. Navíc pršelo a nyní je teplo, takže porostou i dál,“ věští Zavadil.
Právě výprava do lesa na houby budiž tajným tipem na ochlazení v horku. Ve zdejších hvozdech je stinno s lehkým nádechem vlhka, které se místy ještě drží po nedávných deštích.
„Na Jizerce je teď jinak vcelku teplo, ráno bylo přes dvacet stupňů. Tady se přitom i v létě pohybují teploty nad ránem kolem nuly,“ poznamenal Zavadil.
Má naprostou pravdu. V údolíčku pod Bukovcem se totiž poměrně běžně stává, že po západu slunce skočí teplota dolů v mžiku o deset stupňů. V Jizerce mrzne i v létě.
„S kytkami z terasy nachodíme do domu kilometry, kdybychom je během některých letních nocí nechali venku, pomrzly by,“ prozradil před časem správce penzionu Stará Pila Jaroslav Šulc. „Loni mrzlo alespoň jednou během všech měsíců v roce.“
Jizerka jako mrazová kotlina
Mráz v horské osadě dokresluje neúprosně statistika Českého hydrometeorologického ústavu. Od začátku měření v roce 1984 se našlo na Jizerce pouze pět dní z celého roku, kdy vůbec nemrzlo. Ve zbylých tři sta šedesáti sjel teploměr alespoň jednou pod nulu. Nejnižší červnová teplota se na Jizerce pohybovala okolo minus sedm stupňů, červencová se ocitla na minus pěti, srpnová na minus devíti a zářijová na minus třinácti.
Krušné chvíle pak na Jizerce zažívají v zimě. Během extrémně kruté válečné zimy sahal sníh na konci března 1944 na Jizerce až do výše 315 centimetrů a v tomtéž roce se na Jizerce rtuť teploměru sesunula na minus 41,5 stupně.
Historickému rekordu Libereckého kraje se teplota přiblížila 7. ledna 1985, kdy na Jizerce naměřili minus 41,1 stupně.
Jak je to možné? Ledový vzduch, který stéká z hřebenů Jizerských hor, nemá kudy odtékat, a proto je Jizerka známá coby mrazová kotlina.
Kdo chce zamířit za kýženým ochlazením v létě i jinam než do Jizerských hor, má hned několikero šancí. Takzvaná arktická zákoutí se ukrývají i v Českém ráji, v jedné z nejteplejších oblastí Libereckého kraje. Například v průchodech v pískovcových Drábských světničkách, kde v létě turisty nezřídka ovanou jazyky překvapivě chladného vzduchu.
