„Konečně už to nebudeme dělat na kolenou. Máme vybavení na počítačovou animaci, ale teď jsme pořídili profesionální zařízení, které umožní výuku loutkové, ploškové i kreslené animace tak, jak se to dělalo už za časů pana Trnky. Zájem dětí o animaci je veliký, problém mají jen s trpělivostí. Než se vyrobí jedna vteřina filmu, musí se udělat pětadvacet obrazů,“ líčí učitel Ondřej Mašek.
Vybavení animačního ateliéru napomůže podle ředitele školy Tomáše Kolafy k dalšímu rozvoji talentu u dětí.
„Máme velmi dobré výsledky u přijímacích zkoušek našich žáků na umělecké střední i vysoké školy. Nechceme ale usínat na vavřínech, chceme naši výuku posouvat dál,“ uvedl Kolafa.
Mládež čeká pískování skla
Kromě animace tak škola nově nabízí i ateliér skla, v podstatě jako jediná základní umělecká škola v republice.
„Nebudeme tu ale učit foukat sklo nebo broušení a rytí, to necháme na středních sklářských školách. Máme tu zařízení na pískování skla a pec na lehané sklo, výhledově chceme zařadit i práci na kahanu. Čili ty nejzákladnější sklářské obory,“ řekla vedoucí výtvarného oddělení Renata Šikolová.
Hlavním smyslem ateliéru je nasměrovat děti k dalšímu studiu na sklářských školách, kterými je Liberecký kraj specifický.
„Chceme být takovým předstupněm, vyhledávat pro zdejší sklářské školy talenty. Střední školy už se zaměřují na jednotlivé specializace, nám by se ale mohlo podařit vytipovat děti, které mají pro sklo talent a cit a pak je nasměrovat k dalšímu studiu. Doufám, že se nám podaří do toho zapojit i další základní umělecké školy,“ řekl Kolafa.
Sklářství je na vzestupu, říká ředitel sklářské školy
Ředitelé všech tří sklářských škol v kraji iniciativu základní umělecké školy vítají.
„Běžně tyto školy vyhledávají talenty a trénují je v klasických technikách jako kresba, malba, modelování. Ale ze své zkušenosti vím, že sklo je magický materiál, a čím dřív se k němu děti dostanou, tím víc jsou motivovány jít na sklářské školy, o což nám jde. Máme v kraji tři sklářské školy, naprostý světový unikát a je dobré zachovávat kontinuitu,“ sdělil Pavel Kopřiva, ředitel sklářské školy v Kamenickém Šenově.
Podle něj se rodiče rozhodně nemusí bát, že po studiu na sklářské škole nebude mít jejich dítě práci.
„Sklářství je znovu na vzestupu, firmám se daří a je poptávka po lidech vzdělaných v oboru. Trochu tady ještě panuje taková představa z dob minulého režimu, že kdo fouká sklo, tak je takové nemehlo, že se k ničemu jinému nehodí, že nemá hlavu na učení. To je ale naprostý omyl. Je to nádherné, rukodělné řemeslo, kde se předpokládají lidé šikovní, inteligentní, což se pak projevuje i dál v celém sklářském průmyslu,“ míní Kopřiva.
Že mají vyučení skláři velkou šanci na uplatnění, potvrzuje i umělecký rytec skla Ladislav Ševčík ze Železného Brodu. „Šance na uplatnění není jen v Česku, ale i v zahraničí. Boom zažívá sklo například v Číně, kam se české skláře snaží teď ve velkém nalákat,“ řekl Ševčík.
