Česká stavba století - horský vysílač a hotel na Ještědu.

Česká stavba století - horský vysílač a hotel na Ještědu. | foto: Petr Topič, MAFRA

Ještěd letos slaví 40 let. Přesné datum otevření však obestírá záhada

  • 2
Najednou je tady úplně jiný den, kdy celosvětově proslulý vysílač a horský hotel na Ještědu slaví narozeniny. Liberecký kraj je pro letošek přesunul z července až na září. Podle dobového tisku i svědectví pamětníka však udělal historickou chybu.

Úchvatnému Hubáčkovu hyperboloidu na Ještědu je letos čtyřicet let. Až do loňska měl narozeniny 9. července, teď je ale Liberecký kraj chystá až na 21. září. Revoluční změna však má nejen svá pro, ale i některá proti.

"Pro veřejnost byl vysílač a hotel na Ještědu přístupný přesně od 21. září 1973," řekla krajská radní pro kulturu Hana Maierová. Rovněž ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek mluví o stejném datu.

S Maierovou a Křížkem "drží basu" rovněž ČTK. Uvádí: "Slavnostně byla stavba otevřena 21. září 1973." Přinejmenším ČTK se však plete. Ještěd se s plnou parádou otevíral skutečně už v pondělí 9. července 1973 - byť jenom pro vysoké komunistické funkcionáře a další pozvané hosty.

Zprávy o "papalášském" křtu Hubáčkova hyperboloidu přinesly 10. července 1973 komunistické noviny Rudé právo, Průboj a Vpřed. O tři dny později uveřejnil liberecký Vpřed snímek z Ještědu s restaurací plnou lidí. Prostředky masové informace a propagandy za Husáka sice lhaly, jako když tiskne, ale taková fotomontáž by byla příliš velké sousto i na ně.

Ředitel: Na Ještěd se mohlo už v červenci

Otevření Ještědu v červenci 1973 navíc MF DNES potvrdil Jaroslav Morávek. Pracoval tehdy jako ředitel závodu libereckých Pozemních staveb, které vysílač a horský hotel vybudovaly. "Ještěd jsme dodělali ještě před začátkem Libereckých výstavních trhů, aby se tam jejich návštěvníci mohli podívat," prohlásil Morávek.

Křížek nicméně stojí za 21. zářím. "V roce 1972 si dali stavbaři socialistický závazek, že Ještěd dokončí již příští rok v červenci," konstatoval Křížek. "Nestíhali sice, ale pro důležité politické osobnosti museli slavnostní otevření uspořádat tak, jak slíbili. Obyčejní lidé se ale na Ještěd dostali až za více než dva měsíce."

Morávek nicméně tvrdí, že se na Ještědu všechno stihlo už do 9. července 1973. Liberecký Vpřed navíc 13. července vyzývá veřejnost k návštěvě nového vysílače a horského hotelu. A jenom těžko by si kovaný komunista, šéfredaktor Jaroslav Tvrzník, dovolil posílat pracující někam, kde by zůstali stát před zavřenými dveřmi.

Petr Hubáček, vnuk architekta Karla Hubáčka, však drží nad vodou krajskou verzi s posunutými narozeninami Ještědu. "Podle našich rodinných zdrojů se Ještěd pro veřejnost otevřel skutečně až 21. září," upozornil Hubáček. "Červencová akce byla prý spojena s Libereckými výstavními trhy a po akci pro papaláše se na Ještědu ještě cosi dodělávalo."

Severočeské muzeum vlastní pozvánku na slavnostní otevření Ještědu s datem 9. července. Okresní výbor KSČ na ní velkolepé Hubáčkovo dílo označil za "symbol socialistické spolupráce dělníků a techniků".

O geniálním architektovi se ve zprávách v komunistickém tisku neobjevila jediná zmínka. Nešlo o první podraz socialistického režimu na Hubáčka. V roce 1969 nesměl vycestovat do Argentiny, aby si tam za svůj rotační hyperboloid převzal prestižní Perretovu cenu.