„Loni v zimě jsme měli v návštěvnosti velký propad, naštěstí nás zachránilo léto. Téměř každý den tu bylo narváno,“ říká Dušan Milka, správce bozkovských jeskyní, v nichž od dubna začala hlavní sezona. Otevřeno je tu každý den, od osmi do šestnácti hodin.
Jeskyně jsou přístupné i v zimě, ve všední dny. Chodí hodně lidí?
Pro nás je dobré, když je zima špatná, blátivá, deštivá, pro lyžaře nic moc. To pak turisté, kteří tu jsou na horách hledají i jiné vyžití. Na to jsou dobří cizinci, jakmile je špatné počasí, opustí lyžování a jdou třeba do bazénu, nebo k nám. Češi jsou v tomhle jiní, když už jednou mají koupenou permanentku, tak se jí snaží využít a budou lyžovat i v dešti. Letošní zima nám přála, v únoru přišlo lidí dost a věříme, že bude i teplé léto.
Ptát se vás na novinky pro letošní sezonu asi nemá smysl. Předpokládám, že v jeskyni jich moc nebude. Můžete vůbec prohlídkovou trasu nějak zpestřit?
Třeba na Moravě v jedné z jeskyní provádějí nově v kostýmech, udělali tam i dobrodružnou cestu do podzemí, do jeskyňářských prostor. Ale u nás bohužel nic takového není možné, vzhledem k chodbám, které jsou objevené. Ale takhle je to v naprosté většině jeskyní, že ta prohlídková trasa je stále stejná. Pak už záleží na jednotlivých průvodcích, jak dokáží výklad podat a zaujmout. A my jsme rádi, když si ho upraví podle sebe a přizpůsobí třeba i věkovému složení ve skupině. Něco jiného musíte říkat starším lidem, něco jiného skupince, v níž převažují děti, ty nechtějí odbornosti, ale výklad, který je pro ně zajímavý.
Umím si představit, že největším lákadlem je jezero, které je největším podzemním v Čechách. Nestalo se někdy, že by do něj některý z návštěvníků spadl?
Z návštěvníků ne, ale pamatuji doby, kdy se v jezeru koupali průvodci. Hlavně při posledním sestupu, to je akce na závěr sezony. Jenže teď už jsme to zatrhli. Jakmile se hladina zkalí, strašně dlouho si to sedá. Například v létě jsou jeskyně hodně suché a když dlouhou dobu neprší, sedne na hladinu prach. Aby byla voda čistá, prach se namočil a sednul na dno, musíme ji kropit.
Takže omýváte vodu, aby byla čistá? To zní až neuvěřitelně.
Jezero patří mezi lákadla právě proto, že je vidět až na dno. Lidé si myslí, že jednou objevíte jeskyni a už se o ni dál nestaráte. Ale to je chyba. Jeskyně se pravidelně myjí, hlavně chodníky, které bývají zablácené. Když pak uschnou, zůstala by v jeskyních spousta prachu. Divila byste se, jaké množství syntetických vláken se v jeskyni na různých místech usadí. Běžně je nevidíte, ale když třeba fotíme na makro nějaké detaily, nebo posvítíme UV lampou, tak se nám ukážou.
Bozkovské jeskyně patří mezi nejmladší. Váže se k nim nějaká pověst? Nebloudí v nich třeba duše ztraceného návštěvníka?
V tom vás zklamu. Tyhle jeskyně mají smůlu, že donedávna byly nejmladší zpřístupněné v České republice. Jejich objev je svázán s těžbou dolomitu v místním lomu. V roce 1947 byla nastřelená první větší puklina a o deset let později se jeskyňářům povedlo proniknout do větších volných prostor Starých jeskyní. Pro vytváření pověstí to už ale byla moderní doba, bohužel. Tajemné příběhy jsou pro památky vždy bonus navíc. A že by se tu někdo ztratil? Z doslechu vím, že kdysi nějakou starou paní hledali, nakonec se ale zjistilo, že do jeskyní na prohlídku vůbec nešla, procházela se venku, po okolí, zabloudila a nakonec ji našli až v Jesenném. Tohle je ale jedna ze základních povinností průvodců, hlídat si počty návštěvníků.
A co když se na prohlídku vydají rodiče s malými dětmi, kterým se v podzemí nebude líbit?
Samozřejmě se mohou kdykoli vrátit. Naposledy se mi to stalo minulý týden. Přišlo osm dospělých a s sebou měli dvanáct malých dětí. Jak se dveře do jeskyní otevřely, začal jeden chlapeček jančit, brečel, bál se, tatínek se sice pokoušel ho nalákat, ale nakonec museli prohlídku vzdát. Nemá cenu děti nutit, ještě by z toho měly traumatický zážitek. Kolikrát se stane, že se musejí vrátit i dospělí, protože mají klaustrofobii. V řadě případů jim vrátíme vstupné, přijde nám to fér.
Do Labutího jezírka, které je až na samém konci prohlídky jako taková třešnička na dortu, často hází lidé mince pro štěstí. Čistíte někdy dno?
Dříve jsme jezírko vypouštěli celé, to už jsme ale nedělali asi tři roky. V této oblasti je málo vody a my nevíme, kolik jí je v zemi. Loni v listopadu, když začalo trochu více pršet, jsme hladinu snížili asi na půl metru, aby se v ní dalo chodit v holínkách. Museli jsme zlikvidovat mince, které se zachytily na kamenech. Když tam leží moc dlouho, zůstávají po nich rezavé skvrny a je pak potřeba bílé bloky očistit. Víte, co je ale zajímavé? Hodně lidí do jezírka místo mincí hází třeba knoflíky. Jakoby si chtěli to štěstí zlevnit.
Fotogalerie |
Návštěvníci u vás nechají mince nebo knoflíky, ale někteří si určitě chtějí z jeskyní odnést třeba krápník jako suvenýr. Nebo se mýlím?
Krápníky lákají. Naštěstí existuje dokumentace krápníkové výzdoby, víme, jak vypadá a jestli něco nemizí. Jenže jeskyně prošla v minulosti zemětřesením a řada krápníků byla při těchto procesech ulámaná. A víte jak to je, když lidé vidí poškozenou výzdobu tak si řeknou, že se přece tak moc nestane, když si taky kus uloupnou, že to nikdo nepozná. V minulosti jsme museli uzavřít chodbu vedoucí k takzvané Bozkovské venuši. Návštěvníci ji postupně utrhali obě nohy a když jsme ji zhotovili protézu, tak odnesli i tu. Teď už je k ní nepustíme a nikdo z návštěvníků ji bohužel neuvidí. Mohli bychom sice výzdobu ochránit sítěmi nebo plexisklem, ale to pak kazí celkový dojem z jeskyně. Takže jako ochrana slouží bzučáky a průvodce by měl lidem ukázat, že pokud stoupnou do paprsku, tak se alarm rozhouká.
Jeskyňáři v Bozkově stále provádějí průzkum. Jak moc je pravděpodobné, že objeví nové chodby?
Ta možnost tady je vždycky, jeskyňáři tady pracují celou zimu, teď jsou zrovna v puklinách ve Větrné jeskyni, odkud těží materiál. Aby se objevila nová prázdná prostora, na to je Bozkov skoupý, ale určitě třeba za jezero na druhé straně se ještě nikdo nikdy nedostal. Je tam spousta míst, kde by mohly být prázdné chodby na vodě. Ale zatím je to tam nepustilo. Díky pokusu, který jsme provedli ještě za hlubokého totalismu také víme, že pod objevenými chodbami jsou v hloubce čtrnácti a půl metru trvale zatopené jeskyně.
Hodně rozšířené jsou dnes svatby na rozmanitých místech, pod vodou, v horkovzdušném balonu, v zoo, oddáváte i v jeskyni?
Ano, dříve jsme to dělali jen pro jeskyňáře a mineralogy, ale před třemi lety tuto možnost nabízíme ve všech jeskyních v republice a všem. V Bozkově oddáváme na jezeře, kam položíme lávku, nasvítíme to, takže ten efekt je opravdu úžasný. Svatebčané zaplatí pět tisíc, ve srovnání s ostatními jeskyněmi to není zase tak moc.
