„Šel jsem si nafotit techniku, která sem jela,“ řekl dříve Toužimský o srpnovém dni roku 1968, kdy snímek vznikl. Pak začaly přes náměstí jezdit tanky. „Ta 314 byla příliš vlevo, říkal jsem si, že bude v baráku, a taky byla,“ dodal fotograf. Zahynuli tehdy tři lidé.
Václav Toužimský zemřel v pátek ve věku devadesáti let. Úmrtí fotografa potvrdil na sociální síti jeho žák Šimon Pikous. „U něj jsem se vyučil a kvůli němu nosím brýle. Protože jsem neustále měl neostré fotky. Podíval se na mě a řekl: ‚Hele nos brejle‘. A tak je nosím,“ uvedl Pikous.
Sovětští vojáci zabili v roce 1968 devět Liberečanů, nejvíc po Praze |
V roce 2018 Václav Toužimský obdržel Poctu hejtmana Libereckého kraje za celoživotní přínos v oblasti fotografické tvorby a o čtyři roky později pak převzal z rukou primátora Jaroslava Zámečníka Medaili města Liberec.
Toužimský se narodil 8. května 1935 v libereckém Horním Růžodole. V Hradci Králové vystudoval na fotochemické škole dvouobor fotochemie-fotograf a hned po škole začal pracovat v komunálním podniku Fotocentrála, kde jako první v Československu začali používat barevnou fotografii.
Po celý profesní život v Liberci fotil děti ve školkách a školách, ale také promoce, vítání občánků, taneční, maturitní plesy, svatby i pohřby. Při své práci se setkal s řadou osobností, například prvním kosmonautem Jurijem Gagarinem a kosmonautkou Valentinou Těreškovovou.
Václav Havel i oba Ještědy. Galerie představuje práci libereckého fotografa |
V polovině šedesátých let se zasloužil spolu s architektem Karlem Hubáčkem o fotografickou dokumentaci horského hotelu na Ještědu a jeho výstavby. Zaznamenal též odstřel legendární budovy hotelu U Papoušků na Šaldově náměstí, proměny Naivního divadla, budování libereckých sídlišť anebo mrakodrapu, kde dnes sídlí Krajský úřad Libereckého kraje.
V listopadu 1989 pak na řadě snímků a také ve filmu Toužimský zaznamenal průběh sametové revoluce v Liberci. Část fotografií z roku 1968, které zabavila státní bezpečnost, se mu nakonec vrátila.
