Festival Anifilm letos vyzdvihl váš celoživotní přínos animovanému filmu. Čím jste jej z vašeho pohledu obohatil?
Já jsem animovaný film nemohl obohatit, protože generace přede mnou udělala už vysoký standard. Všichni ti takzvaní odborníci mě hodnotí podle toho, jak jsem animoval loutkami. Vždyť já jsem hrál s marionetami už od deseti. Od dětských let jsem si zvykl poslouchat, jak reaguje publikum. Naučil jsem se, že reakce a jejich vnímání je u divadla nejdůležitější věc. A u animace zrovna tak.
Není to tak, že něco nakreslíte do počítače programem a je to. Tam jste takový sluha. Lidé na tomhle festivalu si to vůbec nedovedou představit, co to bylo za zoufalství.
