Letní měsíce tráví místní obyvatelé nejraději u přehrady v Rýnovicích. Tak by mohla dnes znít věta v turistickém průvodci Jabloncem, pokud by se na prahu 20. století zhmotnila původní vize stavebních inženýrů. Ti zpočátku plánovali, že jabloneckou přehradu vystaví v údolí Bíle Nisy nad Brandlem. Jenže pak zjistili, že by vodě muselo ustoupit až příliš mnoho domů v oblasti dnešní čtvrti Rýnovice.
Před 111 lety se proto nakonec rozhodli, že přehradu zasadí do mělkého údolí Mšenského potoka. Nečekala je však jen veliká architektonická výzva, ale též velké protesty obyvatel Mšena. Nejen tento příběh vypráví aktuální výstava v Domě Jany a Josefa V. Scheybalových. Jmenuje se Jablonecké moře.
Zatopená huť? 50 870 korun jako odškodné
Odpor proti přehradě ve Mšeně byl urputný a silný. „Obyvatelé Mšena si najali právníky, intervenovali ústy politiků na ministerstvu zemědělství a dokonce u samotného císaře pána při jeho návštěvě Jablonce v červnu 1906,“ stojí na jednom z výstavních panelů.
Nakonec odpůrci sice neuspěli, ale docílili alespoň toho, že se nádrž rozdělila dvěma vnitřními hrázemi. Zachránili také tehdy nedávno založený hřbitov.
„Obyvatelé, kteří v důsledku zátopy přišli o své nemovitosti, byli buď finančně odškodněni, nebo získali náhradní pozemky. Asi největší obnos muselo Vodní družstvo vydat Josefu Priebshovi za jeho sklářskou huť. Ta byla ohodnocena na 50 870 tehdejších korun,“ dočtou se dál návštěvníci výstavy. A nejen to. K vidění je spousta dobových materiálů, plánů stavby, kronik sportovních oddílů či vodních skautů, a především řada fotografií.
Sto let stará fotografie potápěče a jeho pomocníka
„Posbírali jsme opravdu velké množství nejrůznějších materiálů. Vůbec jsme nečekali, že toho bude tolik. To, co lidé na výstavě uvidí, je v podstatě jen část toho, co jsme nasbírali. Vyzvali jsme všechny oddíly, které na přehradě působily a působí, skauty, pátrali jsme na Povodí Labe či v okresním archivu,“ odhalil duchovní otec výstavy a ředitel Jabloneckého kulturního a informačního centra Petr Vobořil.
Právě v jabloneckém archivu se objevila jedna z největších zajímavostí – přibližně sto let stará fotografie potápěče a jeho pomocníka. „Potápěč sem po výstavbě přehrady přišel udělat průzkum hráze, zda je v pořádku. Kdo to byl a odkud byl, to zatím nevíme, ale možná někde z Moskvy, jelikož se v archivu u tohoto záznamu objevily texty v ruštině,“ poznamenal Vobořil.
Výletní jízdy po přehradě v malém motorovém člunu
Expozice, která bude v Domě manželů Scheybalových k vidění do 30. září, též ukazuje, že dříve byly oblíbenou kratochvílí Jablonečanů výletní jízdy po přehradě v malém motorovém člunu.
„Před válkou to byl člun Koralle, po válce Pionýr a pak Ještěd. Vozily pasažéry od mola loděnice ke Slunečním lázním a Tajvanu a pak se vracely podél hráze mezi první a druhou nádrží zpět.“ Lodní doprava byla ve Mšeně zakázána v roce 1967, jelikož vlny, jež tvořila nejrůznější plavidla, poškozovaly břehy.
Dalším tématem je kupříkladu pohostinství a společenský život. „Společenský potenciál přehrady vycítili mšenští podnikatelé velmi záhy po jejím dokončení. Už v roce 1912 dostavěl místní okrašlovací spolek výletní pohostinství a hotel v Břízkách. O třináct let později vyrostla na jednom z poloostrovů vybíhajících ze strany od Jabloneckých Pasek Kavárna na nábřeží (Strandcafé), která byla později známá jako Tajvan,“ dozví se návštěvníci.
Množství nasbíraných exponátů překročilo možnosti výstavních prostor, organizátoři proto plánují materiály přetavit do digitální podoby. „Chceme též vydat jakési rodinné album fotografií, jelikož se mnoho lidí na starých fotkách poznává. Rádi bychom nasbírali jejich svědectví a pak to vše vytiskli,“ dodal Petr Vobořil.
