„Tehdy jsme naplnili tři kontejnery. Našli jsme pneumatiky od traktoru, espézetky, ale i zbraně a náboje. Lidé se buď chtěli zbavit důkazů, nebo se jim to doma válelo a nechtěli jít na policii,“ vzpomíná zkušený potápěč Jaroslav Kočárek, který akci vedl jak v roce 1996, tak i letos.
Podle Kočárka dřív přehradě škodili neukáznění rekreanti, kteří si půjčovali lodičky. „Házeli nepořádek po celé ploše přehrady. Teď už tak zaneřáděná není,“ míní.
 |
Před třiceti lety se do vody ponořil i Petr Jenka. „Vypadalo to tenkrát podobně jako dnes, jen jsme byli u hráze. Našli jsme toho spoustu včetně mého vlastního nože, který jsem tu ztratil,“ směje se Jenka, který se k potápění dostal náhodou. „Stal jsem se vodním záchranářem a podmínkou bylo stát se i potápěčem. Ale tíhl jsem k tomu už od dětství.“
Mizerná viditelnost
Do vody se v neděli dopoledne ponořilo zhruba třicet potápěčů. Nejmladším, kteří měli na starost úklid poblíž břehů, bylo deset let. Nejstarší už oslavili šedesátiny. Voda měla příjemných osmnáct stupňů, zato viditelnost nestála za nic.
„Bylo špatně vidět. Museli jsme čistit po hmatu,“ potvrzuje Kočárek. Stejnou zkušenost si z jablonecké nádrže odnáší i jeho kolega Kryštof Krejsa.
„Viditelnost je prakticky nulová, jenom někde je vidět deset až dvacet centimetrů.“ I tak se ale z vody nevynořil s prázdnou. „Našli jsme skleněné flašky, plechovky, kelímky. Zkrátka klasický bordel z chlastaček,“ popisuje svůj nález.
OBRAZEM: Oblíbená přehrada v Jablonci slaví výročí. Funguje už sto let |
Celkem se podařilo vylovit zhruba tři sta kilogramů odpadků, které zaplnily přibližně čtvrtinu kontejneru. Mezi nejzajímavější kousky patřilo torzo koloběžky, skateboard, berle nebo nafukovací bazének či plavecké brýle. Většinu odpadu tvořily lahve, plechovky nebo kelímky.
„Nikomu se nic nestalo a všem se to moc líbilo,“ dodává Kočárek a upozorňuje, že přehrada je čistší i díky tomu, že potápěči uklízí pod hladinou i během kurzů či tréninků, které se tu konají jednou až dvakrát do měsíce.
