Ačkoliv se radnici podařilo na jaře strhávání budovy zastavit, teď už to nepůjde. Demoliční výměr je platný. „Povolení nabylo právní moci, může se tedy bourat. Vše je právně v pořádku,“ informovala MF DNES mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.
V polovině května město tvrdilo, že firma Malina-Safety, která je majitelem zámečku, měla k bourání povolení, které však nenabylo právní moci, jelikož se radnice proti němu odvolala.
Věcí se zabývala i policie, jež ji vyhodnotila jako přestupek proti stavebnímu zákonu. Rozhodoval tedy krajský úřad.
„Jediným důvodem odvolání bylo, že Jablonec podal opětovný návrh na prohlášení stavby za nemovitou kulturní památku na ministerstvo kultury. Úřad proto přerušil odvolací řízení, neboť podle něj šlo o předběžnou otázku, o níž muselo rozhodnout ministerstvo. To poté návrh již podruhé zamítlo. Odbor územního plánování a stavebního řádu proto dne 23. 10. 2019 vydal rozhodnutí, kterým zamítl také odvolání města. Rozhodnutí o povolení odstranění stavby je tak pravomocné a vlastník stavby je oprávněn ji odstranit,“ vysvětlil mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.
Majitele zajímá pozemek pod zámečkem
Majitel zámečku Radek Malina s novináři příliš nekomunikuje, ale již při prvním pokusu o demolici uvedl, že ho bourání domu nijak netěší, ale že mu nezbylo než zvolit „to nejméně špatné řešení“.
„Už v roce 2006, kdy jsme budovu kupovali, jsem jasně deklaroval, že chceme využít pozemek pod ní jako stavební parcelu pro náš rozvoj. Jako rodilý Jablonečané jsme měli zájem dohodnout se na kompromisu, který by zámeček alespoň částečně zachoval. Bohužel požadavky ze strany města byly nereálné a postupně až šikanózní,“ sdělil před časem Malina.
Budovu si jako své sídlo v roce 1909 zřídili členové recesistického sdružení Preciosa Iserina - jablonecká odnož spolku Schlaraffia, o jejíž vznik se zasloužil mimořádně činorodý bankovní ředitel Richard Näbe. Činnost Schlaraffie se opírala o tři hlavní hodnoty, které spolek vyznával: umění, humor a přátelství.
