„Je mi líto, ale Vaši plánovanou akci o knize pana Hampla rušíme. Obsah knihy a názory, které jako Naštvané matky prezentujete na Facebooku, se neslučují s názory zastávanými knihovnou,“ napsala ředitelka knihovny Blanka Konvalinková Naštvaným matkám.
Někdejší místopředseda Bloku proti islámu Hampl je známým protiislámským a protiimigračním aktivistou. A sdružení Naštvané matky zase vydavatelem jeho posledního díla.
Cenzorský zásah je skandální, říká pořadatelka
„Takto otevřený cenzorský zásah na poslední chvíli jsme nečekali a považujeme ho za naprosto skandální. Žijeme skutečně v zemi, kde se otevřeně cenzuruje za názory?“ ptá se v reakci zakladatelka Naštvaných matek Eva Hrindová, která se netají svými negativními postoji k multikulturalismu a Evropské unii.
Sociolog Petr Hampl
Vadí jí i to, že akce byla už dopředu domluvená a obrat přišel znenadání.
„Jako spolek Naštvané matky jsme začátkem dubna oficiálně požádali o možnost uspořádat v prostorách knihovny besedu nad knihou Petra Hampla Prolomení hradeb. Vyplnili jsme řádně formulář a bylo nám vyhověno. Vytiskli jsme letáky a začali jsme na akci v Liberci zvát občany,“ popsala Hrindová.
Ta také podotkla, že už knihovně i zaplatila za pronájem sálu. To ale ředitelka odmítá. Jediné v čem podle svých slov mohla pochybit je zrušení akce krátce před startem.
„Omlouvám se, že je to takto na poslední chvíli, ale byla jsem delší dobu v zahraničí a neověřila jsem si řádně všechna fakta,“ vysvětlila Konvalinková.
Kraj stojí za ředitelkou
Liberecký kraj, který je zřizovatelem knihovny, zaujal jednoznačné stanovisko. „Za rozhodnutím ředitelky stojíme,“ řekla krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová.
Na Facebooku se následně rozjela válka mezi jednotlivými tábory, která je u podobných událostí typická a patří již ke koloritu této sociální sítě. A vložil se do ní i mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
@EHrindova Co bude příště? Budou se vyřazovat knihy, které se “neslučují s názory zastávanými knihovnou”?
Rozhodnutí knihovny podle něj připomíná dobu normalizace, jak sdělil iDNES.cz. „Je to jednoznačně praktika připomínající dobu normalizace, kdy byly pod různými záminkami umlčovány nepohodlné názory. Každý svobodomyslný člověk je povinen takový přístup, co nejostřeji odmítnout,“ sdělil Ovčáček.
Na dotaz, jestli se prezident nedopouští také praktik připomínající dobu normalizace, když své názorové odpůrce nepozval na inauguraci, Ovčáček odpověděl: „Pan prezident nikomu nezakazuje svobodně vyjadřovat svůj názor.“
Lidé také začali rázem na facebookovém profilu knihovny udílet spoustu uživatelských hodnocení. Ti, kdož se zrušením besedy nesouhlasili, dali pouhou jednu hvězdičku, zatímco ti, kdož tento krok uvítali, uštědřili plný počet – pět hvězdiček.
Díky za statečnost i výtky za cenzuru
Zapojil se i liberecký aktivista Jaroslav Tauchman. „Děkuji knihovně za její občanský postoj a statečnost. Trpět tu fašistickou špínu v místech, kdy kvůli podobným lidem shořela synagoga, by bylo přes čáru,“ zněl jeho text, jímž doplnil udělených pět hvězdiček.
„Když vidím lidi, kteří se nad tím nejvíce rozčilují, jen to potvrzuje, že tento krok byl správný,“ míní Jan Badalec.
Opačný tábor nejčastěji operuje s pojmem cenzura, normalizace nebo diktát z Evropské unie. „ Žijeme ještě vůbec v demokracii?“ otázala se uživatelka Petra Levandule.
Odpovědi se jí dostalo promptně. „Demokracie je, že si každý může pindat své názory. Demokracie není, že mu je musím povolit pindat u sebe v kuchyni. Nebo v knihovně, kterou spravuji,“ objasnil Tadeáš Kuřátko.
