Dohoda se týká 256 bytů v šesti domech v Zeleném Údolí v ulici U Sila. Liberec se tak vzdá svého podílu na domech výměnou za to, že bude moci dalších osmnáct let přednostně byty obsazovat nájemníky v programu sociálního bydlení za snížené nájemné.
To bude podle náměstka primátora pro majetkovou správu, sport a sportovní infrastrukturu Petra Židka (ODS) v maximální výši 65 procent běžného nájemného. Dohoda ukončí soudní spory mezi městem a firmou.
„Dojde k zpětvzetí všech žalob, které jsou na soudech. Udělá se tak zvaná tlustá čára, tak jak bylo zmíněno už v červnu 2022,“ vyjádřil se náměstek, podle kterého jednání s firmou nebyla jednoduchá. Už dříve upozornil, že pokud by město o byty přišlo, byl by problém sehnat bydlení pro sociální slabé obyvatele.
Na základě dohody převede Liberec svůj 51procentní podíl na Interma Byty za kupní cenu 152 milionů korun.
Město označilo smlouvu za neplatnou
Firma ale nic platit nebude výměnou za poskytování služeb sociálního bydlení. Účetně za to bude městu ročně účtovat 8,446 milionu korun, což za 18 let dělá také zhruba 152 milionů korun.
Domy postavila společnost Interma na konci devadesátých let na svých pozemcích a ze svého přidala 123 milionů. Liberec se na výstavbě podílel částkou 82 milionů. Nešlo o peníze z rozpočtu města, ale o dotaci z ministerstva pro místní rozvoj. Město díky svému podílu mělo právo rozhodovat o obsazení více než stovky bytů, pro ně navíc platilo regulované nájemné.
Po dvaceti letech od kolaudace měl 51procentní podíl města na bytech přejít za symbolickou jednu korunu na Intermu. Stejný model byl nastavený i u dalších bytových družstev v Liberci, jejichž domy se stavěly za stejných dotačních podmínek v letech 1997 až 2007. Předchozí vedení města ale dohodu zpochybňovalo a smlouvu označovalo za neplatnou.
Jedna koruna za převod
„Smlouvy nebyly tehdy zveřejněny na úřední desce, neprojednalo je zastupitelstvo a především ta jedna koruna za převod neodpovídá ceně obvyklé. V zákoně je jasně napsané, že když není cena řádně zdůvodněna, je to neplatné,“ uvedl tehdy radní za Starosty pro Liberecký kraj Michal Hron.
Spor mezi oběma stranami tak skončil u soudu. Liberec Intermu vinil z nedovoleného obohacování, Interma zase žádala soud, aby potvrdil platnost smluv.
Radnice prosazovala model, že jí zůstane zhruba 100 bytů a soukromé firmě kolem 150. Interma s rozdělením nesouhlasila a trvala na tom, že se stane výlučným vlastníkem všech bytů. I ona ale musela udělat ústupky. Původně například navrhovala, že město byty pro sociální bydlení bude moci dále využívat jen 12 let.
