Neděle 13. června 2021, svátek má Antonín
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 13. června 2021 Antonín

I po půl století se staré rány mohou otevřít, připomíná kniha o Huascaránu

  12:13
Příběh Huascaránu není dodnes ukončen. Přesvědčen je o tom spisovatel, horolezec a cestovatel Lubomír Vejražka. Spolu se svým kolegou, cestovatelem a fotografem Jiřím Hladíkem pracuje na nové knize věnované tomuto tématu. Od něj v neděli uplynulo přesně padesát let.

Část československé horolezecké expedice v základním táboře den před zemětřesením. | foto: Cino Ghigi

Vyřkne-li někdo název nejvyšší hory Peru, mnoha lidem blikne na první dobrou v hlavě příběh tragické expedice čtrnácti československých horolezců, které pod Huascaránem pohřbila lavina vyvolaná masivním zemětřesením.

Jenže je tu i jiný sesuv. Pod lavinou rozličných článků, vyprávění či dokumentů, jenž se neustále vynořují, jako by se ztrácela dramata další. Například to, že otřesy země o síle 7, 9 stupně Richterovy stupnice usmrtily také kolem 70 tisíc Peruánců a že šlo o největší katastrofu v historii Jižní polokoule. A zapadají i osudy vdov a dětí, které tady po osudové výpravě zůstaly. 

Ačkoliv se může jevit, že je půlstoletí od peruánské tragédie dlouhá doba, i nyní se však staré rány mohou znovu otevřít. Lubomír Vejražka hovořil s jednou z pozůstalých, která mu na věc poskytla psychologický náhled. 

„Říkala, že i když je tomu padesát let a někdo si může myslet, že už to přebolelo, tak ne u všech tomu tak je. Lidé jsou však různí a je to člověk od člověka. Jenže některým může stačit málo, může mít zrovna špatné nebo nostalgické rozpoložení a náhle otevře třeba noviny a tam Huascarán. A on se najednou v mysli vrátí o třicet, padesát let zpět. Náhle to zase může vyvřít. A říkala také, že u některých to může vyvřít i s větší intenzitou než třeba deset let po katastrofě,“ vysvětluje Vejražka. 

„Takže jsem věděl, že pokud se pustím do další knihy o Huascaránu, budu se pohybovat na území, které je pro mnohé stále křehkou půdou. S vědomím, že člověk neví, kdy chapadlo z jeho podvědomí najednou vytáhne svůj pařát a člověka chytne, sice ne úplně pod krkem, ale připomínka to může být drastická. I z těchto důvodů mi sdělila, že do toho s námi znovu nepůjde a že bychom měli nechat těm, co zůstali, klid a pojmout knihu především citlivě.“

Jedenáct dní naděje i nejistoty

Spolu s Jiřím Hladíkem napsal Vejražka o peruánském neštěstí již dvě publikace na začátku devadesátých let. V Peru a pod Huascaránem byli oba několikrát i s pozůstalými. Vyzpovídali též řadu lidí, kteří měli ke katastrofě co říci. Portfolio k napsání příběhu, který by jen neopakoval již stokrát známé, tedy mají značné. Vejražka jmenuje několik důvodů, proč je příběh z jeho pohledu pro rodiny horolezců doteď neuzavřený. 

„Jedním z nich je třeba to, že se jedenáct dní vůbec nevědělo, jestli je výprava naživu. Jedenáct dní chodily různé zprávy, žijí, nežijí. Pustili si rádio a tam Huascarán, zapli televizi, otevřeli noviny a tam taky. Volají příbuzní, známí. Těch jedenáct dní poté v nich vytvořilo veliký zásek,“ zamýšlí se spisovatel.

Podle něj je dalším problémem i fakt, že nebyla nalezená těla pohřešovaných. „Není hrob, není kam jít. Navíc i kdyby v Peru hrob byl, tak jezdit na něj přes půl světa? Když tady v Čechách někdo přijde třeba při havárii o manžela, dítě, může jít na jeho hrob. To oni nemohou. Navíc ty zbytky po lavině se táhnou přibližně tři čtvrtě kilometru, to není hrob, kam by člověk chtěl položit kytku. Neexistuje konkrétní místo,“ zamýšlí se Vejražka.

O výpravě si přečtěte článek v sekci Premium

Další věcí, která může působit otevření starých ran, jsou nejrůznější pochybnosti, zda pod Huascaránem skutečně zahynuli všichni členové expedice. 

„Tři měli údajně ještě před zemětřesením odejít přes hřeben na cestovatelskou túru. Někdo mohl utéct, zešílet, to se stává. Jiný se třeba rozhodl, že emigruje, což si soudruzi tehdy také mysleli. Tohle všechno jsou sice na první pohled chiméry, které člověk objektivně může považovat za nesmysl. Jenže zvenčí se to posuzuje jinak, než když to někdo prožívá napřímo a říká si, zda ten můj chlap žije, nebo ne. Stále tam doutná naděje. V někom doutnala měsíce, v dalším dva roky a někde hoří dodnes,“ dodává Vejražka. 

„Pak tu jsou sny. K někomu chodí úporně roky. Manžel se plaví po Amazonii a popisuje, co viděl, co dělá, jak se má. Když se zdají pravidelně, nemůžete ten příběh uzavřít.“

Huascarán připomíná každoroční mše

Podle publicisty vdovy po horolezcích též spatřují, jak jejich druh chybí dětem. „Ne že by třeba plakaly, ale scházejí při prvním dnu ve škole, při prvním vysvědčení, na maturitním plese. A pak je tu i to, že jim Huascarán každý rok připomíná mše ve Skaláku nebo závod Jizerské padesátky. Teď je navíc velké kulaté výročí, a tak se o tom mluví ještě intenzivněji. Tohle všechno dohromady má za následek, že je to dodnes otevřená věc a velmi těžká,“ upozorňuje Lubomír Vejražka. 

„Ale pozor, může přijít vdova a říci, že s tímhle vůbec nemá problém. Jak jsem již říkal, každý je individualita a každý to má jinak.“

Lubomír Vejražka též hovoří o tom, že Češi mají tendenci si Huascarán přivlastňovat. „Je to logické, že když se řekne Huascarán, lidem se vybaví horolezci, ale jich tam byla jedna xtina promile. Jich tam bylo čtrnáct, respektive patnáct ze sedmdesáti tisíc obětí. Tu horu bychom místním měli vrátit s tím, že kromě našich si vzpomeneme i na ty Peruánce,“ říká spisovatel.

„Stále vidím ty oči“

Spolu s kolegou vyzpovídali přímo v Peru spoustu svědků. „Mluvili jsme s lidmi, kteří zemětřesení zažili, viděli, byli jim postižení nebo při něm přišli o rodinu. Hovořili jsme i s dvěma indiány, kteří byli tou ohromnou lavinou bláta a kamení zachyceni a měli obrovské štěstí, že ač různě polámaní, přežili. Při čemž ta pravděpodobnost přežití byla minimální, dalších osmnáct tisíc místních obyvatel v lavině, která smetla město Yungay, zahynulo,“ vzpomíná Vejražka.
Doteď si vybavuje jejich oči. 

„Ty na vás mluví jakoby z jiného světa. Ty lidé jsou si vědomi, že podle všech pravidel tady již neměli být a jsou tudíž na světě navíc. Takhle na vše nahlížejí a na jejich očích je to znát. To je zážitek, něco, co mám nadto. V moment, kdy si ta setkání vybavím, tak ze mě jdou na papír věci, které jsou jinak posunuté, než kdybych to psal bez těch očí,“ odhaluje Vejražka s tím, že jeho nová kniha vyjde pravděpodobně v příštím roce.

Autor:
  • Nejčtenější

Senior zemřel na covid i přes očkování, nakazil se od personálu domova

Kvůli koronaviru museli uzavřít Domov důchodců ve Velkých Hamrech na Jablonecku. Jeden z klientů už nemoci podlehl,...

Kámen z návěsu trefil protijedoucího řidiče do obličeje, v autě jely i děti

Řidiče osobního vozu na Českolipsku zranil kámen, který se uvolnil z protijedoucího návěsu kamionu a prolétl čelním...

Přišli o práci i manželky. Expolitici ČSSD se cítí potrestaní i bez soudu

Soud s bývalými politiky ČSSD kvůli zmanipulovaným zakázkám a korupci kolem stavby termálních lázní v Chrastavě na...

Třináct gólů, Euro a přestup. Schranz vymění Jablonec za Slavii

Mistrovská Slavia představuje první posilu pro nadcházející ročník: z Jablonce přichází slovenský útočník Ivan Schranz,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Majitel večerky zapomněl sto tisíc v přepravce, nálezce vypátrala policie

Peněženku s téměř sto tisíci korunami nechal v přepravce na pečivo majitel večerky na Českolipsku. Než se na to...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

Poslední snímky: Abrhám testoval vozíček, Šafránková se ho snažila rozesmát

Premium Jak dnes žijí Josef Abrhám (81) a Libuše Šafránková (67)? O pohádkovém podzimu života bohužel nemůže být řeč, časopis...

  • Další z rubriky

Festival Mateřinka bude. Nejnáročnější příprava v dějinách, říká dramaturg

Méně dětí, ale více představení. 26. ročník festivalu Mateřinka, který začíná už v úterý 15. června, nabídne dvakrát...

Nezastavily je ani halucinace. Ještěd vyšli 21,5krát a pokořili výšku Everestu

Premium Zdolali Mount Everest, ačkoli se nepohnuli mimo území Liberce. Bratři Jan a Jiří Kočíbovi za dvacet čtyři hodin...

Senior zemřel na covid i přes očkování, nakazil se od personálu domova

Kvůli koronaviru museli uzavřít Domov důchodců ve Velkých Hamrech na Jablonecku. Jeden z klientů už nemoci podlehl,...

Muže v ženské roli přijmou diváci spíš, říká představitelka Vlasty Buriana

Zdálo by se, že herečku Divadla F. X. Šaldy Veroniku Korytářovou, která má za sebou desítky rolí, už jen tak něco...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně se považuje za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Datově neomezený tarif nebyl nikdy tak levný. Co na to konkurence?

Datově neomezené tarify mají v nabídce všichni tuzemští mobilní operátoři, avšak ve srovnání s běžnými tarify s...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...