Hrad Bezděz láká návštěvníky na klání šermířů i pouť

Hrad Bezděz majestátně se tyčící nad krajem, který si oblíbil básník Karel Hynek Mácha, ročně přitahuje desetitisíce návštěvníků. Pracovníci dominantní památky chystají na hradě na konci léta vystoupení šermířů, na počátek září je v plánu také Bezdězská pouť.

"Předloni k nám zavítalo víc než 63 tisíc lidí. Loni i vlivem chladného dubna a května a srpnových povodní jejich počet poklesl o pět tisícovek. Letos to vypadá s návštěvností nadějně," říká Jan Jurička, kastelán hradu.

Otevírací doba

Duben: soboty, neděle a svátky 10.00 – 16.30

Květen až září: denně mimo pondělí 9.00 – 16.30

Říjen: soboty, neděle a svátky 9.00 – 15.30

Poslední prohlídka 15:45

Na hradě připravili přes léto několik kulturních akcí, nejčastěji se jedná o představení šermířů. V srpnu představí své umění šermířské skupiny Baradela a Acheron. Na 4. září je naplánovaná na hradě Bezdězská pouť aneb putování za Pannou Marií Montserratskou.

Bezděz patří k nejzajímavějším hradům v Česku. Jako jeden z mála se dochoval v původní čisté podobě. Neprošel přestavbou na romantické letní sídlo ani nebyl zbořen jako jiné slavné hrady.

"Jde o dochovanou architekturu 13. století. Hrad je položen na kopci. Při dobré viditelnosti je podle starých brožur z bezdězské věže vidět jedna třetina Království českého," upozorňuje kastelán.

Cestou na hrad návštěvník prochází třemi branami, poutník míjí patnáct opravených kapliček Křížové cesty ze 17. století. Před vstupem do hradu se nachází návštěvníkům nepřístupná Čertova věž. Měla vojenskou funkci, z důvodu možnosti napadení nebyly v přízemí okna ani dveře. Vznikla temná místnost, která je dnes často označovaná jako hladomorna.

Za madonou jezdili dříve poutníci

Z historie hradu

Hrad založil Přemysl Otakar II. mezi lety 1265 až 1278. Ze svého nádherného hradu se neradoval dlouho, protože v roce 1278 padl v bitvě na Moravském poli.

Paradoxně se pak Bezděz stal nedobrovolným vězením pro jeho manželku Kunhutu a syna, budoucího krále Václava II.

Za zmínku stojí, že si hrad oblíbil český král a římský císař Karel IV. Mnohokrát zde pobýval.

Hrad nabízí jeden prohlídkový okruh. Lidé mají dvě možnosti. "Můžou si hrad prohlédnout samostatně s letáčkem, nebo v určitých časových intervalech s průvodci," objasňuje Jurička.

Prohlídka začíná návštěvou raně gotické kaple ze 13. století. Díky rozsáhlým restaurátorským pracím je ve vynikajícím stavu. Původně byla kaple zasvěcená archandělu Michaelovi. V roce 1624 ji přesvětili Panně Marii.

Roku 1666 sem mniši uložili jednu ze tří kopií Černé Madony montserratské, která je patronkou Katalánska. Ta prý uzdravovala a konala zázraky. Díky jejím zázračným schopnostem na Bezděz mířily zástupy poutníků. Po zrušení zdejšího kláštera madonu převezli do dokského kostela.

Po kapli přichází na řadu královský a purkrbabský palác. Královský, jak z názvu vyplývá, sloužil jako obydlí panovníka. Tomu odpovídá délka prostor, která je téměř dvojnásobná oproti ostatním obytným částem hradu.

Bezděz je opředen řadou pověstí. Jedna vypráví o tajemné chodbě vedoucí z Bezdězu až do jednoho z domů na náměstí v Bělé pod Bezdězem. Neúspěšně ji hledalo mnoho badatelů a inspirovala také Elišku Krásnohorskou k libretu Smetanovy opery Tajemství.