Provozovatel jablonecké restaurace U Tří kaprů Roman Pešek sní o tom, že by se...

Provozovatel jablonecké restaurace U Tří kaprů Roman Pešek sní o tom, že by se jednou mohl dozvědět, odkud se vzal neobvyklý název hospody. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Restaurace nese stejný název téměř 150 let, hospodský pátrá po jeho původu

  • 10
Rok 1869 byl významný pro jablonecké pijáky. Toho roku vznikla v dnešní Podhorské ulici restaurace U Tří kaprů. Hostinský Roman Pešek by se rád dopátral bližších informací o jeho dlouhé minulosti. Hledat chce i v Německu.

Do bádání v historii se ponořil poté, co se rozhodl, že si restauraci uvnitř vyzdobí. „Napadlo mě, že by byly hezké staré obrázky. Ve stavebním archivu jsme našli letité plány a já se do toho začal víc a víc zahrabávat. Sehnal jsem staré fotky původní podoby domu i té současné po přestavbě v roce 1931. Mimochodem, moc mi pomohl Jakub Feige z jabloneckého Státního okresního archivu,“ řekl restauratér.

Hospoda nese stále stejný název

Dějiny hospody se začaly psát už roku 1868, kdy jistý Adolf Richter získal stavební povolení. O rok později už dům stál. Richter si zažádal o živnost a podle dochovaného dokumentu z 24. listopadu 1869 získal povolení označit svůj podnik jménem U Tří kaprů.

„Od svého vzniku nese stále stejný název a hlavně funguje bez přestávky, udržela se i přes hospodářskou krizi a obě světové války. Adolfu Richterovi patří obdiv za to, že dokázal podnik i v těžkých dobách, kdy hospody měnily majitele jak na běžícím páse, vést dál,“ míní Pešek.

Řídil jej půl století až do své smrti koncem dvacátých let. Richtera měli rádi i členové místních spolků. „V hostinci se scházeli. Dnešní kuchyň byla totiž pozdější přístavba, která původně sloužila jako takzvaná spolková místnost. Hospodský byl nepochybně váženým občanem, protože po jeho smrti vyšly v novinách kondolence od lidí. A byly to velké inzeráty, nic malého.“

Bratry při divokém odsunu vyhnali do Žitavy

Poté hostinskou živnost převzal Richterův syn Rudolf. Za jeho éry se uskutečnila rozsáhlá přestavba původně nízkého domu na rozměrnější několikapodlažní stavbu.

„Sehnal jsem staré fotky původní podoby domu i té současné po přestavbě v roce 1931,“ prozrazuje hostinský.

„Probíhala rychle, což je úctyhodné: stavební povolení bylo vydáno v květnu a v prosinci bylo hotovo. Vznikl dům složený ze dvou zrcadlově k sobě obrácených polovin. V jedné byla hospoda a v druhé měl Rudolfův bratr Reinhold řeznictví. To fungovalo ještě nějaký čas po poslední válce, načež se změnilo na nucený výsek a pak přišla revoluce a byl konec,“ vyprávěl Pešek.

S Richterovými a jejich příbuznými byl ale v Jablonci konec hned po druhé světové válce.

„Z dokumentů víme, že už 5. srpna 1945 byli bratři Rudolf a Reinhold v rámci divokého odsunu vyhnáni za hranici do Žitavy. Bylo to tak rychlé, protože tu hrál hlavní roli majetek. Tak už to chodívalo: noví osídlenci si zkrátka vyhlédli německý podnik a bylo rozhodnuto,“ líčil Pešek.

Pokud potomky najde, pozve je na oslavu

Nyní by současný provozovatel rád vypátral, kde stopy Richterů a jejich dětí skončily. Pokud by se zadařilo, pozval by je příští rok na oslavu výročí hostince.

„Odsunutí Němci, kteří nechali v Československu majetek, mohli zažádat německý stát o válečnou refundaci, kdy jim byla vyplacena určitá renta. A protože Němci mají v papírech pořádek, dala by se – pokud si Richterové zažádali – zjistit adresa, kam úřady peníze posílaly. Víme data narození i termín odsunu. Z toho už lze vycházet,“ soudí Pešek.

Rád by od potomstva sehnal a okopíroval coby výzdobu do restaurace nějaké materiály, třeba koncesi k provozování pohostinství.

„A i kdyby to nevyšlo, tak bych sem potomky Richterů prostě chtěl pozval jen tak. Jako určitou poklonu a vyjádření úcty za to, že jejich předci vybudovali tuhle restauraci. A problémy ohledně vztahů mezi Čechy a Němci do toho netahejme, politika s tím nemá nic společného,“ prohlásil Pešek.

Sní také o tom, že by se jednou mohl dozvědět, odkud se vzal neobvyklý název hospody. „Jednu teorii už máme. Byl tu pán, kterému bylo sedmaosmdesát. Jeho teta, která bydlela opodál, mu říkala, že název vznikl v souvislosti s řáděním některé z velkých vod v předminulém století. Poté, co povodeň opadla, tady údajně našli tři mrtvé ryby. Jestli je to pravda, nevíme, ale klidně by být mohla. Rozhodně je to pěkná historka,“ usmál se restauratér. Jak se ke Třem kaprům vůbec dostal?

Do hospody chodil nejdřív jako host

„Vyučil jsem se a pracoval jako hospodský, měl jsem třeba hospodu ve Vratislavicích. Pak ale přišla rodina a já se začal věnovat řemeslu. Jenže poslední dobou se v řemesle nějak hůř daří, a tak jsem se vrátil ke své původní profesi. Sem jsem chodíval na oběd. Jednou přijdu a byly zavřené dveře. Hospoda byla k pronájmu. Ujal jsem se jí a loni v září jsme znovu otevřeli,“ prozradil.

Do obnovy restaurace, která byla dřív spíše umolousaným podnikem nižší cenové skupiny, Pešek vydatně zainvestoval – včetně nové kuchyně a toalet – a změnil Tři kapry na poměrně útulný podnik.

„Chci, aby sem lidé chodili za dobrými obědy a aby byli Tři kapři takovou sousedskou hospodou, kde se budou scházet známí, kamarádi i rodiny. Žádná palírna, ale příjemný podnik. Tak jak to bylo i kdysi,“ uzavírá Roman Pešek.