Když se vrátil v roce 1991 z Itálie, nevěděl Jiří Polák o Šámalově chatě skoro nic. Po pětadvaceti letech tam vládne jeho syn Petr a o bývalém loveckém zámečku na Nové Louce by dokázal vyprávět hodiny. Nebo může udělat ještě jednu věc - pustit vám CD se snímky a s popisky, zachycujícími proměnu Šámalovy chaty z ruiny v pýchu Jizerských hor.
Cédéčko s názvem „Šámalka“ začíná Jiří Polák zpovědí, jak ho v roce 1991 vzala chata za srdce. Lákala ho tehdy ze dvou důvodů. Mohl se na ní uplatnit ve své profesi kuchaře a navíc pomoci k tomu, aby vzácná historická památka přestala chátrat.
„Opravy jsou mým koníčkem,“ svěřuje Jiří Polák na začátku cédéčka. Pozoruhodnou kroniku rekonstrukce Šámalovy chaty vytvořil, aby nezůstalo zapomenuto, co všechno se muselo udělat pro její záchranu.
Bývalý lovecký zámeček vlastnily za socialismu Severočeské státní lesy Teplice. Nyní patří Šámalova chata jejich nástupnickému podniku Lesy České republiky.
Díky nim se vzácná historická památka, kdysi veřejnosti nepřístupná, stala svébytným horským penzionem s restaurací, obléhanou především v létě a v zimě stovkami výletníků. Polákovi mají Šámalovu chatu v nájmu.
Pečou tu každý den chleba i škvarky
„Společně s Lesy České republiky se snažíme už čtvrtstoletí o to, aby návštěvníci Jizerských hor odcházeli z Šámalovy chaty spokojeni,“ tvrdí Petr Polák.
Šámalova chataNa Nové Louce, uprostřed lesů, vystavěl Johann Josef Kittel v druhé polovině 18. století sklárnu. Vznikla kolem ní malá osada s několika domy. V roce 1769 Nová Louka přešla do rodiny Riedelů, nejvýznamnějších sklářských podnikatelů v Jizerských horách. V polovině 19. století huť přestala pracovat. Zůstal pouze Panský dům, přestavěný na lovecký zámeček. Ve 30. letech minulého století sloužil k rekreaci pro úředníky československé vlády. Často tam pobýval kancléř prezidenta Přemysl Šámal, podle něhož se dnes chatě říká. Šámala uvěznili za druhé světové války nacisté a zemřel v žaláři v Berlíně. |
„Každý den pečeme náš domácí chléb, koláč, škvarky, zvěřinovou paštiku, selátko a také oblíbenou žemlovku Máme štěstí na tým zaměstnanců, což je v současné době v našem oboru vzácnost.“
Rodina Polákova slouží na Nové Louce turistům už dvě generace a hodně pamatuje. „Až v roce 1993 se na Novou Louku dotáhly dráty elektrického vedení,“ říká Petr Polák.
„Do té doby vyráběl elektřinu dieselový agregát. Kdyby se porouchal, měli jsme ještě jeden záložní. Ale i tak se proud kousal. Pamatuji, jak u nás hrál na svatbě hudebník s naprogramovanou muzikou a výpadek elektřiny mu smazal všechny písničky.“
Nová Louka se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, přesto tam dieselový agregát fungoval před příchodem Polákových desítky let.
Do zámečku zatékalo, okna netěsnila a hnily trámy
Rekonstrukce Šámalovy chaty v devadesátých letech minulého století napravila zoufalý stav, v němž se ocitl celý bývalý lovecký zámeček. Zatékalo do něj, trouchnivěly a hnily trámy, prkna, parapety. Okna netěsnila a pronikal skrz ně nejen sníh, ale i mráz.
„Před rokem 1989 se problémy s budovou řešily často tak, že se kritické místo neopravilo, ale přikrylo prkny nebo něčím jiným,“ upozorňuje Petr Polák.
„Místo kamenné podezdívky se pod stěny Šámalovy chaty nasypal perk a hlína. Šámalova chata přežila jenom díky bytelným trámům, které ji udržely pohromadě.“
Při rekonstrukci dostala dřevěná chata velmi důležité protipožární obklady a řemeslníci ji zateplili. Přibyl nový zdroj vody, dvacet pět metrů hluboká vrtaná studna. Bez ní by v roce 1996 zůstala Šámalova chata na suchu. Ve studánce, na niž byla odkázána dříve, totiž scházela voda.
Opravou prošly rovněž dvě bývalé hájenky vedle Šámalovy chaty a také všechny hospodářské budovy, obklopující dvůr. U Šámalovy chaty vyrostla požární nádrž.
„Když tady byla první rok, dělala rolba trasu pro běžkaře z Hřebínku jako obvykle za námi,“ podotýká Petr Polák. „O nové nádrži posádka nevěděla a najela do ní. Ve vysílačce se pak ozvalo - Ty vole, my se tady snad topíme.“
Neuvěřitelná sázka o sto tisíc
Šámalova chata nyní nabízí 45 lůžek v pokojích pro dva až šest hostů. Šest lůžek je ve dvou bývalých hájenkách. V Šámalově chatě využívají ubytovaní lidé saunu i takzvanou sportovnu.
Bývalý lovecký zámeček však stále nepřichází o punc horské samoty, kde se dají zažít těžko uvěřitelné věci.
„Jednou se vsadili dva majitelé psích spřežení, kdo z nich dojede dřív na Jizerku a zpátky. O sto tisíc korun,“ vzpomíná Petr Polák. „Jeden za chvíli přijel, že si propíchl lýtko. Měl v něm vražený kus klacku. Nechal si klacek uříznout, snědl syrové maso a pokračoval v závodě.“
Po roce 1989 poskytla Šámalova chata kulisy pro natáčení filmů. Podle předlohy Josefa Škvoreckáho tam vznikala Prima sezóna a naposledy film Tenkrát v ráji. „Představitel hlavního hrdiny Vavřinec Hradilek, stříbrný olympijský medailista ve vodním slalomu, k nám jezdí na běžky,“ prozrazuje Petr Polák.
Šámalova chata se hodila i pro kanadsko-americký film Hitler: vzestup zla. „Před Mnichovem 1938 se tady měla uskutečnit schůzka mezi prezidentem Edvardem Benešem a vůdce sudetských Němců Konradem Henleinem.,“ připomíná Petr Polák.
„Kvůli ní se tady tehdy udělalo na stěnách dřevěné obložené. Nakonec ale jednání mezi Benešem a Henleinem na Šámalově chatě nebylo.“
