Počet zásahů přitom letos podle ředitele Prudila zcela jistě překoná loňský rok, kdy měli hasiči historicky nejvyšší počet výjezdů.
„Letos už máme o tisíc mimořádných událostí více než za stejné období loňského roku. Projevuje se to právě v poškození techniky, opravách a výdajích za pohonné hmoty a poškození ochranných prostředků a my je musíme obnovovat,“ vysvětlil Prudil.
Hasiči mají podle něj ročně pro celý kraj na provozní výdaje přes 31 milionů korun, potřebovali by 40 milionů.
V druhé polovině roku proto musejí sáhnout k úsporným opatřením. Jinak jim hrozí, že nebudou mít peníze ani na naftu. To by ohrozilo zásahy.
„Reálně nyní hrozí, že nebudeme schopni opravovat všechna vozidla a budeme nuceni některá odstavit mimo provoz. Případně budeme muset některé činnosti jako výcviky, kondiční jízdy a podobně omezit. Nebo nebudeme schopni nakupovat nové ochranné prostředky pro hasiče a ti budou muset zasahovat ve starých, které je již tak plně nechrání,“ vyjmenoval ředitel.
Jedním z opaření, o němž vedení hasičů uvažuje, je omezení některých zásahů. „Například výpomoc zdravotnické záchranné službě se snášením pacientů po schodech do sanitek. Ale zásahová činnost by byla to poslední, do čeho bychom sáhli,“ naznačil Prudil.
Za zvýšený počet zásahů mohou přírodní jevy
Problémy s penězi sice hasiči měli i v minulých letech – jde o následek úspor v době krize – letos jsou ale provozní náklady ještě vyšší kvůli zmíněnému extrémně zvýšenému počtu zásahů. Mohou za ně přírodní katastrofy. Silný vítr, vydatné sněžení i požáry v důsledku velkého horka.
„Počet řešených mimořádných událostí je nyní o téměř čtyřicet procent vyšší než loni a o více než padesát procent vyšší oproti pětiletému průměru,“ vypočítal ředitel Prudil. Za první pololetí měli hasiči v kraji téměř 3 600 výjezdů.
Nepotýkají se však jen s nedostatkem peněz na provoz. Podle Prudila je situace ještě horší u investičních výdajů. Přidělené peníze nestačí ani na zajištění prosté obnovy techniky. Ta neutěšeně stárne.
„Aktuální průměrné stáří základních hasičských cisteren se u nás blíží deseti letům a u speciálních zásahových automobilů přesahuje dokonce dvaadvacet let. Nejstaršímu zásahovému vozidlu – automobilové vysokozdvižné plošině je už třicet osm let. Přitom stanovené limity stáří techniky jsou sedm, respektive patnáct let,“ poukázal Luděk Prudil.
Vyřazenou cisternu si půjčili od kolegů z Prahy
Dosluhující hasičská technika přitom přináší vysoké provozní náklady. Žádá si četnější opravy. Pokud si ale stav auta vyžádá nákladnější opravy, hasiči je musí odstavit a počkat na peníze určené na příští rok.
„Neustále se zvyšuje riziko selhání techniky u zásahu a nyní si například půjčujeme vyřazenou cisternu od Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, protože máme několik vozidel v opravě,“ upozornil Prudil.
K obnově zastaralé techniky by podle něj hasiči potřebovali nastartovat dlouhodobější investiční program. Na ten ale zatím nejsou peníze. „Nelze předpokládat, že hasičský záchranný sbor dlouhodobě zvládne fungovat s rozpočtem, který neodpovídá akutním potřebám řešení bezpečnostní situace,“ varoval Prudil.