Prvními spoluobčany, které po příletu na německé letiště spatří, je tak dvojice jabloneckých hasičů. Pravda, do tváře jim příliš vidět není.
„Cestu do Německa absolvujeme v běžném oblečení, které nosíme na stanici. Na letišti se ale převlékáme do jednorázových obleků, respirátorů, ochrany očí a chirurgických rukavic,“ popisuje přísná pravidla transportu navrátilců řidič autobusu Jiří Havlišta. Sekunduje mu zkušený šofér Michal Bien.
Cesta trvá zhruba osm hodin, a tak se mohou střídat v řízení.
Ani jeden z nich však neurčuje, kdo do autobusu nastoupí. „Jedeme prázdní na letiště, kde je k dispozici pracovnice českého konzulátu. Ta má na starosti organizování lidí, kteří jsou připraveni k odjezdu zpátky,“ vysvětluje Havlišta.
Cestující si musí před nástupem vydezinfikovat ruce a nasadit roušky, které jim poskytnou čeští řidiči. K tomu jim slouží speciální box, ve kterém nechybí ani hygienické ubrousky. Přestože cestující v autobusu žádnou další nadstandardní výbavu nenajdou, možnost vrátit se domů vítají.
„Lidé jsou vděční už při nastupování, že jsme pro ně přijeli. Děkují nám i při vystupování, že jsme je dovezli,“ popisuje Havlišta, který s kolegou rozváží cestující na svozová místa, jako je ruzyňské letiště nebo hlavní nádraží v Praze.
Od jeřábu přes banány k hasičům
Nepociťují řidiči při překračování hranic obavy? „Strach nemáme, jsme rádi, že jim můžeme v takto náročné situaci pomoci,“ těší Havlištu, který je přesto od cestujících oddělen bezpečnostní zónou. Kapacita autobusu je tak z původních 40 míst snížena na 35.
Cesta podle Havlišty probíhá svižně. Na hranicích autobus nikdo zbytečně nezdržuje, provoz na dálnicích je plynulý.
„Při cestě zpátky moc nestavíme, ale pokud je to nejnutnější, tak s tím samozřejmě nemáme problém,“ připouští Havlišta. „Horší je, že si na benzinkách nemůžeme koupit ani svačinu nebo kafe,“ doplňuje s úsměvem Bien, který má k řízení odmalička kladný vztah.
„Nikdy jsem neřídil nic, co by vážilo méně než dvacet tun. Na vojně jsem jezdil s vyprošťovacím jeřábem, který měl třicet tun. Kdysi dávno jsem vozil i banány. Teď to zužitkovávám u hasičů.“
Po jednom červeném autobusu Iveco Irisbus mají všechny kraje v České republice. Hasičům slouží při evakuacích nebo v situacích, kdy je potřeba shromáždit více lidí na jednom místě. Kromě výrazné barvy disponuje i majáčky.
