Průzkum probíhal pod malým horním nádvořím. „Hradiště se nám podařilo potvrdit na východní straně hradu. Kousek od věže jsme zachytili část vrstvy, která obsahuje keramiku,“ vysvětlila archeoložka z Národního památkového ústavu Renata Tišerová.
Podle ní našli během vykopávek fragmenty běžné i honosnější keramiky, velké množství zlomků kameniny, stavebního železa i předmětů z barevných kovů, jako jsou rolničky, šperky nebo doplňky oděvů. „Překvapivě je to také velké množství hrotů šípů do samostřílů. Objevili jsme dokonce i dělovou kouli,“ uvedla Tišerová.
Raně středověké hradiště stálo na nejvyšším výchozu skalního podloží. Jak konkrétně vypadalo, se ale podle Tišerové mohou jen dohadovat. „Hmotu samotného hradiště bohužel prozkoumat nemůžeme. Kryje nám ho stavba věže a části budovy, které se říká ostrý roh, takže se do části této lokality už dnes nemůžeme bez nějakých razantních zásahů dostat,“ vysvětlila Tišerová. Přesně určit podle ní nelze ani časové rozmezí, ve kterém existovalo. Jediným vodítkem je nalezená keramika, která pochází až z jeho závěrečné fáze, tedy z 12. století.
Během průzkumu došlo k také k odhalení dalšího půdorysu původního hradu. Ten byl v šestnáctém století přestavěn na renesanční sídlo. „Kromě středověkého hradu se nám podařilo zachytit i pozdější fáze, a to výstavby novodobého zámku. V polovině 16. století došlo k výstavbě renesanční kaple a ostatních křídel,“ popsala archeoložka. Zajímavostí podle ní je, že během výstavby zámku se přímo na horním nádvoří vyráběly cihly. „V té době to bylo nezvyklé, cihly se vyráběly v cihelnách,“ dodala.
Výzkum prokázal, že současné budovy hradu vznikly jen částečně na původních základech. „Jeden z paláců je vystavěn na vrcholně středověké hradbě, která původně kryla polohu hradu. Hradba byla pobořena a využita jako základové zdivo a na ní došlo k výstavbě novověkého zámku,“ dodala Tišerová. Novým zjištěním pro archeology bylo, že některé části staveb se dnes již nachází volně v prostoru. „Minimálně jedna stavba středověkého hradu se vymyká půdorysu dnešního zámku,“ poznamenala.
Nová expozice
Výsledky svých výzkumů chtějí badatelé představit i návštěvníkům. Podle Tišerové dojde k rozšíření stávající archeologické expozice a je pravděpodobné, že další expozice vznikne ve sklepě zámku. Ta by byla věnovaná nejen výsledkům jejich práce, ale i samotnému výzkumu horního nádvoří a přístupná by mohla být už příští rok.
Hrad Grabštejn je zmiňovaný již v roce 1286, kdy je jako majitel hradu uveden Ota II., purkrabí z Donína a na Grabštejně. Roku 1564 započala přestavba gotického hradu na honosné renesanční sídlo, jehož podoba je z velké části zachována dodnes. V roce 1704 Clam-Gallasové nechali přebudovat starý úřednický dům v předhradí na klasicistní zámeček. Po druhé světové válce jim hrad zabavil stát. Objekt pak dlouhé desítky let sloužil armádě. Ta dnes využívá pouze zámeček v podhradí.
