Geologové objevili v Jizerských horách sopečný kráter, chrlil safíry

  16:24aktualizováno  16:24
Unikátní objev učinili geologové v samém srdci Jizerských hor. V amfiteátru ledovcového původu o průměru asi půl krát půl kilometru nazvané Pytlácká jáma nedaleko osady Jizerka zmapovali podivuhodný útvar, který se ukázal být asi 20 milionů let starým a dnes již zaneseným vulkanickým kráterem.

Může se jednat o potvrzení existence první a zatím jediné sopky typu diatréma v celých Jizerských horách.

„Nesmíme si představovat klasický vulkán jako je například Vesuv. V tomto případě šlo o takzvanou diatrému, která má podobu úzké a hluboké díry – kráteru. Pod povrchem Pytlácké jámy je prokazatelně minimálně osmdesátimetrový kráter, ale upozorňuji, že jsme v rovině hypotézy, která teprve bude oponována. Zároveň si musíme uvědomit, že horní partie celého tělesa už dávno neexistuje a dnešní podoba Pytlácké jámy je výsledkem působení ledovce karového typu,“ popisuje historik a kurátor Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.

Sopku objevili náhodou

Sopka byla objevena vlastně náhodou. Severočeské muzeum ve spolupráci s Českou geologickou službou a firmou Inset zde iniciovalo výzkumný program, který měl zmapovat naleziště drahých kamenů, aby je šlo lépe chránit před nelegálními sběrači minerálů. Začali oblast monitorovat, aby bylo možné rychleji odhalit zásahy do břehů Safírového potoka i Jizerky. Snímkovali oblast z dronů a tvořili nové modely povrchu a mapy.

V rámci výzkumu pomocí moderní geofyzikální techniky gravimetrie, magnetometrie a elektromagnetického profilování zjistili, že Pytlácká jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Měření zatím ukazuje až osmdesátimetrový nános sedimentů. Je tedy velmi pravděpodobné, že původ anomálie je sopečný.

Objev sopky je o to cennější, že dává odpověď na to, odkud se na Jizerce vzaly safíry. Tato modrá odrůda korundu se v Česku nacházela pouze zde a v minulosti se tu i těžila.

Drahé kameny rozházel po okolí výbuch

„Pytlácká jáma, respektive kráter na jejím místě, vznikl explozivní interakcí žhavého vulkanického magmatu s podzemní vodou. To vedlo blízko povrchu k výbuchu, kdy do atmosféry bylo vrženo mračno úlomků okolního granitu i vulkanického materiálu, který pravděpodobně obsahoval také úlomky matečných hornin dosud neznámého složení bohaté na drahé kameny. Tak se mohly tyto drahokamy snadno dostat vzdušnou cestou do blízkého okolí,“ přibližuje Josef Klomínský z České geologické služby.

Fotogalerie

Před desítkami milionů let - geologové erupci sopky zatím nesměle datují do stejného období jako vznik známého nedalekého Bukovce - panovalo na Zemi období neogénu, mladšího období třetihor či staršího paleogénu. Lidé ani jejich předchůdci z řad primátů ještě neexistovali. Po Zemi se proháněli obří chobotnatci, jako například mastodonti.

Geomorfologové se doposud domnívali, že Pytláckou jámu vytvořil ledovec, ten se zde ale pravděpodobně usadil mnohem později, když už roklina vzniklá erupcí existovala. Dřívější vědecké metody ale neumožňovaly v jizerskohorské žule pozůstatky kráteru objevit.

Kráter má podobu díry do země

„Kdybychom byli přímí účastníci výbuchu, viděli bychom, jak ze země exploduje velké množství materiálu a vzniká během krátké doby kráter. Ten nemá podobu sopky, ale díry do země, která se po nějaké době plní úlomky, sedimenty a vodou a po čase může znovu explodovat. Prostě bychom lidově řečeno viděli díru do pekla,“ směje se Ivan Rous.

„Dnes už zde není na první pohled co vidět. Kráter je zcela zanesený sedimenty a jedině geofyzika nám může ukázat jeho tvar.“

Nadšení odborníci se nespokojili s existencí sopky a možným vysvětlením původu drahokamů, ale chtějí zmapovat i bílá místa v historii těžby drahých kamenů na Jizerce. Nejstarší písemné údaje o těžbě safírů na Jizerce sahají do roku 1539, kdy eskaloval spor mezi Smiřickými a Biberštejny ohledně vedení hranice, přičemž důvodem byly s největší pravděpodobností právě doly na drahé kameny.

„O tři roky později Biberštejnové připomínají rýžování na „malé i velké Jizeře“ jako tradiční činnost na jejich panství. Spor o naleziště drahokamů se táhnul léta a v zemských deskách z roku 1585 se dokonce mluví o konkrétním dolu na drahé kamení, který byl při sporu poničen,“ popisuje Ivan Rous.

Podle něj je ale možné, že těžba na Jizerce probíhala už v 15. století, nebo dříve, jen o tom chybí důkazy. Ty by mohlo přinést srovnání některých světových šperků z té doby, obsahující safíry, s kameny nalezenými na Jizerce.

„Geologie, geofyzika a mineralogie je v tomto případě klíčem k historii a jednou to snad doplní i archeologie. Jen do této chvíle se podílelo na výzkumu asi jedenáct odborníků, z čehož máme velkou radost.“ usmívá se Rous.

Nejčtenější

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

U Máchova jezera se usadili šakali. S klimatem se něco děje, říká zoolog

Od března doplní vycpaný šakal expozici českolipské fauny v místním muzeu....

Když šéf českolipského muzea Zdeněk Vitáček, před lety začal nacházet v okolí Doks a Provodína charakteristické stopy s...

Šlágr kola v televizi neuvidíte. Kvůli výběru ČT i postoji klubů

Tyler Redenbach z Liberce se snaží překonat brankáře Třince Šimona Hrubce.

Kdo by čekal, že na televizní obrazovce uvidí šlágr středečního kola extraligy, bude zklamán. Hokejový duel prvního...

Zemřel filatelista, který vlastnil zřejmě největší sbírku známek v Česku

Nejznámější český filatelista Ludvík Pytlíček na snímku ze srpna 2010

Ve věku 76 let zemřel filatelista Ludvík Pytlíček ze Semil, donedávna majitel zřejmě největší sbírky známek v Česku....

Soud potvrdil bezdomovci 28 let vězení za dvě výjimečně brutální vraždy

Obžalovaný František Havel (vpravo) přichází ke krajskému soudu v Liberci,...

Třiadvacetiletý bezdomovec František Havel z České Lípy stráví za mřížemi 28 let za dvě vraždy lidí bez domova. Z...

Další z rubriky

U Máchova jezera se usadili šakali. S klimatem se něco děje, říká zoolog

Od března doplní vycpaný šakal expozici českolipské fauny v místním muzeu....

Když šéf českolipského muzea Zdeněk Vitáček, před lety začal nacházet v okolí Doks a Provodína charakteristické stopy s...

Řidiči tu umírali, teď se nebezpečná křižovatka promění za 400 milionů

Vizualizace podoby nové křižovatky

Na podzim začne přestavba nebezpečné křižovatky Rádelský Mlýn. Propojuje čtyřproudý tah mezi Libercem a Turnovem se...

Úředníci v Liberci odmítli nový terminál. Postupovali špatně, rozhodl kraj

Budovu Stolín opláštil tenkou nerezovou tkaninou, po které by se měly plazit...

Kdyby záleželo jen na úřednících magistrátu, nový terminál by na autobusovém nádraží v Liberci asi nikdy nebyl. Jejich...

Schöneck je rájem pro děti i dospělé
Schöneck je rájem pro děti i dospělé

Přemýšlíte, kde prožít zimní dovolenou s dětmi? Máme pro vás báječný tip! Kousek za hranicemi najdete areál nevídaných rozměrů a hlavně s pestrou nabídkou možností zábavy.

Najdete na iDNES.cz