Pondělí 6. července 2020, Den upálení mistra Jana Husa
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. července 2020 Státní svátek.

Geologové objevili v Jizerských horách sopečný kráter, chrlil safíry

  16:24aktualizováno  16:24
Unikátní objev učinili geologové v samém srdci Jizerských hor. V amfiteátru ledovcového původu o průměru asi půl krát půl kilometru nazvané Pytlácká jáma nedaleko osady Jizerka zmapovali podivuhodný útvar, který se ukázal být asi 20 milionů let starým a dnes již zaneseným vulkanickým kráterem.

Může se jednat o potvrzení existence první a zatím jediné sopky typu diatréma v celých Jizerských horách.

„Nesmíme si představovat klasický vulkán jako je například Vesuv. V tomto případě šlo o takzvanou diatrému, která má podobu úzké a hluboké díry – kráteru. Pod povrchem Pytlácké jámy je prokazatelně minimálně osmdesátimetrový kráter, ale upozorňuji, že jsme v rovině hypotézy, která teprve bude oponována. Zároveň si musíme uvědomit, že horní partie celého tělesa už dávno neexistuje a dnešní podoba Pytlácké jámy je výsledkem působení ledovce karového typu,“ popisuje historik a kurátor Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.

Sopku objevili náhodou

Sopka byla objevena vlastně náhodou. Severočeské muzeum ve spolupráci s Českou geologickou službou a firmou Inset zde iniciovalo výzkumný program, který měl zmapovat naleziště drahých kamenů, aby je šlo lépe chránit před nelegálními sběrači minerálů. Začali oblast monitorovat, aby bylo možné rychleji odhalit zásahy do břehů Safírového potoka i Jizerky. Snímkovali oblast z dronů a tvořili nové modely povrchu a mapy.

V rámci výzkumu pomocí moderní geofyzikální techniky gravimetrie, magnetometrie a elektromagnetického profilování zjistili, že Pytlácká jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Měření zatím ukazuje až osmdesátimetrový nános sedimentů. Je tedy velmi pravděpodobné, že původ anomálie je sopečný.

Objev sopky je o to cennější, že dává odpověď na to, odkud se na Jizerce vzaly safíry. Tato modrá odrůda korundu se v Česku nacházela pouze zde a v minulosti se tu i těžila.

Drahé kameny rozházel po okolí výbuch

„Pytlácká jáma, respektive kráter na jejím místě, vznikl explozivní interakcí žhavého vulkanického magmatu s podzemní vodou. To vedlo blízko povrchu k výbuchu, kdy do atmosféry bylo vrženo mračno úlomků okolního granitu i vulkanického materiálu, který pravděpodobně obsahoval také úlomky matečných hornin dosud neznámého složení bohaté na drahé kameny. Tak se mohly tyto drahokamy snadno dostat vzdušnou cestou do blízkého okolí,“ přibližuje Josef Klomínský z České geologické služby.

Fotogalerie

Před desítkami milionů let - geologové erupci sopky zatím nesměle datují do stejného období jako vznik známého nedalekého Bukovce - panovalo na Zemi období neogénu, mladšího období třetihor či staršího paleogénu. Lidé ani jejich předchůdci z řad primátů ještě neexistovali. Po Zemi se proháněli obří chobotnatci, jako například mastodonti.

Geomorfologové se doposud domnívali, že Pytláckou jámu vytvořil ledovec, ten se zde ale pravděpodobně usadil mnohem později, když už roklina vzniklá erupcí existovala. Dřívější vědecké metody ale neumožňovaly v jizerskohorské žule pozůstatky kráteru objevit.

Kráter má podobu díry do země

„Kdybychom byli přímí účastníci výbuchu, viděli bychom, jak ze země exploduje velké množství materiálu a vzniká během krátké doby kráter. Ten nemá podobu sopky, ale díry do země, která se po nějaké době plní úlomky, sedimenty a vodou a po čase může znovu explodovat. Prostě bychom lidově řečeno viděli díru do pekla,“ směje se Ivan Rous.

„Dnes už zde není na první pohled co vidět. Kráter je zcela zanesený sedimenty a jedině geofyzika nám může ukázat jeho tvar.“

Nadšení odborníci se nespokojili s existencí sopky a možným vysvětlením původu drahokamů, ale chtějí zmapovat i bílá místa v historii těžby drahých kamenů na Jizerce. Nejstarší písemné údaje o těžbě safírů na Jizerce sahají do roku 1539, kdy eskaloval spor mezi Smiřickými a Biberštejny ohledně vedení hranice, přičemž důvodem byly s největší pravděpodobností právě doly na drahé kameny.

„O tři roky později Biberštejnové připomínají rýžování na „malé i velké Jizeře“ jako tradiční činnost na jejich panství. Spor o naleziště drahokamů se táhnul léta a v zemských deskách z roku 1585 se dokonce mluví o konkrétním dolu na drahé kamení, který byl při sporu poničen,“ popisuje Ivan Rous.

Podle něj je ale možné, že těžba na Jizerce probíhala už v 15. století, nebo dříve, jen o tom chybí důkazy. Ty by mohlo přinést srovnání některých světových šperků z té doby, obsahující safíry, s kameny nalezenými na Jizerce.

„Geologie, geofyzika a mineralogie je v tomto případě klíčem k historii a jednou to snad doplní i archeologie. Jen do této chvíle se podílelo na výzkumu asi jedenáct odborníků, z čehož máme velkou radost.“ usmívá se Rous.

  • Nejčtenější

Liberec - Sparta 1:2, trofej po šesti letech, rozhodla hloupá penalta

Sparťanští fotbalisté mají po šesti letech trofej. Ve finále národního poháru v Liberci porazili domácí Slovan 2:1, i...

Ve Vratislavicích hořel pivovar, jeden z hasičů propadl podlahou

Ve Vratislavicích nad Nisou hořel pivovar. Požár byl většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci....

Slavia - Jablonec 4:0, dominance mistra, Musa dal dva góly a zahodil penaltu

Poslední dva zápasy s Jabloncem, skóre 9:0. Slávističtí fotbalisté předvedli čtyři dny po oslavách mistrovského titulu...

Radnice chce stavět domky, tisíc odpůrců by radši podmáčenou louku

Boj o dva hektary nezastavěné plochy v lokalitě Skalní město v Hejnicích pokračuje. Vedení města tam chce nevyužitý...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bohužel rozhodla fatální chyba brankáře. Ale to se stává, řekl Hoftych

Couval, aby na poslední chvíli lapil míč před napadajícím Tettehem. Jenže to nestihl a místo toho vyrobil hloupou...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

Schizofrenní žena, nechtěná emigrace. Zachránila ho Nemocnice na kraji města

Premium Kde je hranice skutečné lásky? Kdy končí vztah a začíná tyranie? Ladislav Chudík na tyto otázky dlouhé roky marně...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Skejťáci se zřejmě dočkají. Jablonec pro ně plánuje arénu v zahradě bazénu

Zatímco v Liberci, České Lípě, Turnově či Tanvaldu je součástí města skatepark, ten jablonecký je už přes rok uzavřený....

Na podzim přijde velká krize, prorokuje majitel harrachovské sklárny

Jarní pandemii jsme ustáli, ale to nejhorší nás teprve čeká. František Novosad, majitel sklárny a minipivovaru Novosad...

Voda v hejnickém koupališti zezelenala. Podle starosty za to může sliz

Ačkoliv teplota vzduchu již atakuje tropickou třicítku, obyvatelé Hejnic málem přišli na nějaký čas o možnost zchladit...

Oprava silnice odřízne Ještěd od Liberce. Horší než covid, zní z Podještědí

Pěšky, nebo lanovkou. Jen tak se po několik měsíců dostanou lidé z Liberce na Ještěd. Silnici na vrchol uzavře oprava.

Najdete na iDNES.cz