Skupina v letech 2010 až 2012 fingovaně prodávala textil do zahraničí, nezdaněné zboží za 297 milionů korun však skončilo v českých tržnicích. Obžalovaným za krácení daně hrozilo až deset let vězení. Obhájci navrhovali většinou zproštění obžaloby. Rozsudek není pravomocný, všichni si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.
Podle spisu skupina dovezla z Číny 737 kontejnerů textilu. Když bylo zboží v Česku, nastrčená firma ho papírově přefakturovala na další nastrčenou společnost se sídlem na Slovensku nebo v Maďarsku. Díky tomu bylo zboží osvobozeno od DPH a neplatila se ani daň z příjmů. Podle zjištění policie ale textil odebírali hlavně prodejci z pražských tržnic.
Případem se začala zabývat česká policie na základě upozornění nizozemských celníků. Vyšetřování bylo velmi komplikované. Časově náročné bylo i dokazování u soudu, jednání začala v březnu 2015.
Nejpřísnější trest dostal uprchlý Číňan
Nejpřísnější trest, sedm a půl roku ve vězení s ostrahou, dostal osmačtyřicetiletý Číňan Ťien Wang, který je ale stíhán jako uprchlý. Podle obžaloby byl strůjcem nelegálního obchodování, zajišťoval zboží z Číny a asijské odběratele v Česku.
Jeho hlavním spolupracovníkem byl třiapadesátiletý Pavel Řihák z Brna. Vinu odmítal, tvrdil, že byl jen zaměstnanec a staral se o dopravu textilu z přístavů v Rotterdamu a Hamburku do Česka.
Podle obžaloby měl ale na starost firmy, jež fingované prodeje prováděly, a vyzvedával peníze od odběratelů zboží a kurýrů. Soud mu uložil trest sedm let vězení a propadnutí části majetku - vozidla, pozemků, nemovitosti a přes půl milionu korun v hotovosti.
Zboží končilo v pražských tržnicích
Do vězení na šest a půl roku by podle rozhodnutí soudu měla jít osmačtyřicetiletá Renata Šimáňková, přes jejíž firmu Envico se fingované převody nejprve děly. Také ona odmítala, že by se chovala protizákonně. Tvrdila, že jednala na pokyny Řiháka a starala se o účetní stránku obchodu.
Od druhé poloviny roku 2011 se fingované vývozy dělaly přes firmu Prenotax, jejímž jednatelem byl čtyřiačtyřicetiletý David Röschenthaler, tehdejší přítel Šimáňkové.
Hájil se tím, že o ničem nevěděl a na základě plné moci vše vyřizovala Šimáňková. Soud mu uložil tříletou podmínku se zkušební dobou na pět let. Fiktivní vývozy se poté dělaly ještě prostřednictvím firmy Geltera. Aby se na počínání skupiny nepřišlo, každá firma byla registrovaná v různých částech země, daňové přiznání tak nepodávaly u stejného finančního úřadu.
Obhájci poukazovali na to, že jsou v případu závažné pochybnosti o rozsahu krácení daně i o tom, zda krácení vůbec nastalo. Podle nich obžaloba nepředložila žádný nezvratný důkaz, že se textil prodal v republice a nebyl vyvezený do zahraničí. Soud tuto argumentaci odmítl. „Ze zpráv dopravců je zřejmé, že zboží končilo v pražských tržnicích,“ uvedl předseda senátu Martin Omelka.
