Zaměstnanci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, dobrovolní strážci přírody a členové vlčích hlídek z Hnutí Duha pátrali po vlcích nejen na Frýdlantsku, ale i na Tanvaldsku, v jižní části Jizerských hor.¨Ve dvou dnech procházelo vytyčené území dvacet lidí.
Ve stejné dny pátraly po všech velkých šelmách i hlídky v Bílých Karpatech a v Beskydech. Hlídky na Frýdlantsku našly vlčí stopy na Hraničním vrchu i u Černous.
„Když vlci chodí ve sněhu, někdy se těžko rozlišují počty jedinců, protože kráčí ve svých stopách, aby šetřili energii. My teď ale máme ve Frýdlantském výběžku díky dvěma liniím potvrzené minimálně dva vlky. Pohybují se podél polských hranic. Potvrzují nám to i škody, které se řešily s chovateli na začátku února,“ řekla Jitka Feřtová, zooložka Správy CHKO Jizerské hory.
Vlci podle ní pocházejí z lužické populace a přicházejí z Polska. Tito vlci jsou zvyklí žít v otevřené zemědělské krajině. Lidé je už spatřili na nejrůznějších místech Frýdlantského výběžku. Hlášení o jejich pohybu pocházejí například z okolí Černous, Andělky nebo z Jindřichovic.
Krajský úřad nyní posuzuje škody, které chovatelé telat na Frýdlantsku v okolí Jindřichovic a Černous nahlásili v předminulém týdnu. Zda zvířata skutečně strhli vlci, ale ještě nebylo s jistotou prokázáno. Chovatelé tak stále na finanční vyrovnání čekají.
Při mapování šelem je potřeba zhodnotit nejen tvar a velikost stopy, ale i délku kroku, stopní dráhu a chování zvířete. Na obrázku je vidět tzv. "čárování" typické pro vlky, které mapovatelé zaznamenali na Frýdlantsku.
„Měli jsme podezření, že se na Frýdlantsku pohybují dva vlci, ale žádné důkazy ze stopních drah jsme zatím neměli. Hlášení od lidí většinou uvádělo dvě zvířata,“ uvedla Kristýna Fridrichová, koordinátorka Vlčích hlídek z Hnutí Duha Olomouc. Má na starosti sledování vlků v celém Libereckém kraji.
Nedávná akce, kdy dvacet lidí procházelo dva dny jižní část Jizerských hor a Frýdlantska, byla zatím v historii monitoringu vlků v Libereckém kraji největší.
„Monitoring běží kontinuálně delší dobu, ale rozhodně chceme pokračovat i v tak rozsáhlých akcích, jako byla tato. Rádi bychom měli tak dvě za sezonu, protože přinášejí výsledky. Chceme získat i další důkazy, jako je například trus. Z něj se dá udělat genetický rozbor,“ doplnila Jitka Feřtová.
Zvířata se stahují níž
První zprávy o výskytu vlků na Frýdlantsku jsou z roku 2010. Na začátku loňského roku zachytila vlka fotopast nainstalovaná Správou CHKO v Jizerskohorských bučinách. Hlášení o výskytu vlků ve vyšších polohách Jizerských hor se objevují zhruba poslední tři roky.
„Stále ale nevíme, jestli vlci, co byli spatřeni ve vyšších polohách Jizerek, jsou titíž, kteří se pohybují na Frýdlantsku. Nahoře v horách teď ostatně ani nejsou. Také zvěř se stahuje níž,“ uvedla Jitka Feřtová.
Důkazy pro výskyt vlků v jižní části Jizerek zatím odborníci z CHKO nemají. Vycházejí jen z dílčích hlášení lidí, kteří je viděli. Zvířata pravděpodobně přicházejí ze západních Krkonoš.
Fotopast zachytila pět mladých vlčat
Nejméně dva vlci se pohybují také v Lužických horách, kde je zachytily fotopasti. Šelmu zaznamenaly i fotopasti v sousedním Českém Švýcarsku. Na rozhraní národního parku České Švýcarsko a CHKO Lužické hory přejelo minulý týden vlčici auto.
Kvůli podezření na prašivinu provedou odborníci pitvu zvířete a genetickou analýzu. Nejvíc je zatím prozkoumaná smečka pohybující se na Dokesku v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Tamní vlci dokonce od roku 2014 vyvádějí mladé.
„Loni v září jsme měli na fotopasti pět mladých vlčat,“ poznamenala Kristýna Fridrichová z Hnutí Duha.
Podle ní se turista nebo člověk, co potká vlka, nemusí obávat o život. Jsou to plachá zvířata a lidem se snaží vyhnout. „Hrozba je to jen pro chovatele hospodářských zvířat. Napadají ovce a telata. Chovatelé by si měli zabezpečit své chovy,“ zmínila Fridrichová.
Podle zooložky Správy CHKO Jizerské hory Feřtové navíc hospodářská zvířata nejsou pro vlky hlavním potravním zdrojem. Tvoří jen asi jedno procento jejich potravy. Vlci se živí převážně volně žijícími kopytníky nebo menšími zvířaty.
Liberecký kraj vyplatil od roku 2014 do loňského srpna za škody způsobené vlky majitelům hospodářských zvířat přes 289 tisíc korun. Škody měly doposud stoupající charakter. V roce 2017 kraj vyplatil 89 tisíc, loni už to bylo 159 tisíc korun.
