Jen co se uvaří, zmizí. Zájem o speciální pivo ze školní chmelnice Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantě je enormní. Loni se Frýdlantský hospodář a Frýdlantský čeledín, jak se piva nazývají, vyprodali během čtyř týdnů.
Škola proto přemýšlí, že by se v budoucnu zúčastnila i různých pivních soutěží a pokusila se získat pro Čeledína či Hospodáře pivní pečeť.
„Lidé se na naše pivo chodili do školní prodejny ptát třeba i dva měsíce po té, co zmizelo z pultů. Zájem je obrovský. Máme z toho radost. Chmelnice je součástí praktické výuky našich zemědělských oborů. Letos nakonec i přes ne úplně příznivé počasí uvaříme z chmele o dva tisíce litrů piva víc. Várka bude hotová na konci října,“ říká ředitel školy Miroslav Kudrna.
Vaření z šišek je výzva i pro sládky
Dohromady to bude osm tisíc litrů piva. Ručně otrhané šištice se přitom musí velmi rychle zpracovat. Nejpozději do 24 hodin od utrhnutí.
„Pivo vaříme v Zámeckém pivovaru ve Frýdlantě, který nám hodně pomáhá. Vaříme tradičním způsobem. Tedy právě ze šišek a ne z peletek, které se dnes v pivovarech používají. Vlastně i chmel zatím pěstujeme na školních pozemcích postaru. Na dlouhých dřevěných tyčích, žádný drátěný systém,“ poukazuje Kudrna.
Vaření přímo z čerstvých šišek je výzva i pro sládky. „Ze šišek vaříme svoje pivo jednou za rok a pak tohle školní. Jinak používáme peletky. Zelený chmel dá pivu takovou zelenkavou, svěží barvu. Má pak i aromatičtější chuť a pivo je i perlivější,“ popisuje majitel Zámeckého pivovaru Marek Vávra.
Škola vsadila na odrůdu žatecký poloraný červeňák. „Je to jedna z nejlepších odrůd. Má nižší obsah hořkých látek, ale zase je jemnější, kvalitnější. Vaří se z ní ta nejlepší piva. Chmelová réva vydrží na chmelnici tak dvacet, dvacet pět let. My jsme s pěstováním začali před třemi lety,“ uvedl Jaroslav Palarec, zástupce ředitele školy.
Chmelnice se rozroste
Příští rok se navíc školní chmelnice rozroste na víc než dvojnásobek. Na česání chmelových šišek tak bude potřeba spousty rukou. S budováním začne škola ještě letos v říjnu.
„Podařilo se nám získat nějaké peníze, takže je dáme na rozšíření chmelnice. Bude za školním ovocným sadem. Ale už to bude tradiční chmelnice, kterou vidíte třeba na Žatecku. Tedy už ne dřevěné vysoké tyče jako máme teď na této menší chmelnici, ale drátěná konstrukce,“ řekl Kudrna.
Nebude to však jediná chmelnice, se kterou se ve Frýdlantě počítá. Chmelová réva by se mohla obtáčet i na břehu Smědé naproti Zámeckému pivovaru.
„Tradice pěstování chmele tady byla. Chmelnice bývaly na jižních svazích kolem Smědé, je to vidět i na předválečných fotografiích. Chmel potřebuje dost vody a také jílovitou půdu, to všechno tady je. Navíc by to bylo přímo u pivovaru. Daly by se pak spojit prohlídky pivovaru i s výkladem na chmelnici. Bohužel, zatím nám to komplikuje jednání s příslušnými úřady. Protože jde o zátopovou oblast, musíme mít souhlas s tím, že chmelnice, respektive její konstrukce, nebude dělat problémy při povodních. Jde o to, aby z ní nebyla bariéra, o kterou se budou zachytávat plovoucí věci, klády nebo že ji samotnou povodeň nestrhne,“ líčí Vávra.
I když pivovar přišel s návrhem nízké konstrukce, kde nejsou tyče tak vysoké, odbor životního prostředí na frýdlantské radnici se k tomu už několikrát negativně vyjádřil. „Doufám, že se nám je podaří přesvědčit, že snížená konstrukce nebude při povodních takový problém. Byli bychom moc rádi, kdyby to vyšlo,“ dodal Vávra.
3. září 2018 |
