„První byla v roce 2017 Eliška podle Elišky Přemyslovny. Ta měla tři dcery – Markétku, Aničku a Jitku. Takže druhé auto byla Markétka, třetí Anička. Pak jsme přišli my a celé jsme to rozbourali,“ říká o předchozích čtyřech vozech kapitán týmu a student strojní fakulty Ondřej Macháček.
Chystaný stroj sice ještě jméno nemá, ale jeho pohon už je známý. „Bude mít elektrické motory vepředu a spalovací motor vzadu. Teprve jsme ale uzavřeli návrh a budeme ji stavět,“ vysvětluje Macháček.
Ten se se svým týmem účastní mezinárodní soutěže Formula Student. Závody studentských formulí mají od 80. let minulého století tradici v USA, v Evropě studenti závodí se svými monoposty od roku 1998.
Vývoj nového stroje se oproti Klárce prodražil o 400 tisíc. Jedna sezona pak vyjde na zhruba 2,5 milionu korun. „Už v létě pojedeme na závody do Maďarska, Chorvatska a tady u nás,“ nastiňuje plány Macháček.
Nejvyšší rychlost přes 200 km/h
Loni závodil tým v Itálii nebo v Mostě. Právě tam Klárka ukázala, co se v ní skrývá. „Jeli jsme s ní rychlostí 95 km/h. Teoreticky ale může jet více než dvoustovkou,“ chlubí se Macháček.
Rychlost ale není nejdůležitější údaj, který studenti u formule sledují. „Zážitkem není maximální rychlost, ale zrychlení a brzdění a to, jak to hází v zatáčkách. Boční přetížení můžeme mít až 1G,“ zmiňuje pilot a rovněž student liberecké univerzity Ladislav Horálek.
Starší modely si tým ponechává. A někdy poslouží i k „transplantaci“. „Občas si vezmeme díly ze staršího auta a dáme je do nového. Jde například o diferenciál. Jinak je vystavujeme na univerzitě nebo na nich zaučujeme nové členy. Klárku bychom ale chtěli udržet. Do nového modelu asi dáme diferenciál z Aničky,“ dodává Macháček.
Klárka tak zůstane pojízdná pro reprezentativní účely, jako byla například únorová ukázka na parkovišti pod Ještědem.
