Od začátku ledna vzroste minimální mzda o deset procent na 11 tisíc korun. V celém Česku si o 1 100 korun polepší přibližně 3,2 procenta zaměstnanců.
Například známý výrobce dřevěných hraček, albrechtická Detoa, odhaduje, že na mzdách bude muset v nadcházejícím roce vyplatit minimálně milion korun navíc. „Kvůli tomu zdražíme zhruba o jedno a půl až dvě procenta,“ informoval Jaroslav Zeman, majitel továrny, která zaměstnává kolem 140 lidí.
Minimální mzdu pobírá v Detoe sice jen kolem osmi zaměstnanců, ale Zeman přiznal, že bude muset přidat na výplatě i ostatním. „Je to proto, abychom zachovali odstup mezi platovými třídami,“ vysvětlil Zeman.
Tržby téměř sto milionů
I přesto, že bude muset Detoa zdražit, firmě se daří. „Letos jsme chtěli udělat tržby kolem devadesáti milionů korun, ale dostaneme se skoro ke sto milionům,“ řekl majitel firmy.
„Pomáhá nám, že v Česku rostou příjmy a přibývá maminek, které kupují svým dětem spolehlivé hračky. Před Vánocemi řada z nich navštíví naši podnikovou prodejnu přímo v továrně. Zároveň se podívají i do našeho Muzea hraček, kde se ročně vystřídá okolo 25 tisíc návštěvníků. Mnoho z nich nám pak dělá reklamu mezi svými známými.“
Aby pokryl zvýšené náklady na mzdy, bude muset zdražit také tradiční výrobce vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí, Rautis v Poniklé na Semilsku. Zvýšení nákladů na mzdy pro firmu není zanedbatelné. Rodinný podnik zaměstnává asi dvacet lidí, přesto bude zvýšení mezd znamenat, že v příštím roce vyplatí na mzdách a odvodech o půl milionu až o milion víc.
„Dlouho jsme ceny drželi, teď se ale zdražení nevyhneme, na zvýšení mezd si musíme vydělat,“ uvedl předseda představenstva podniku Marek Kulhavý.
S propouštěním nepočítají
I přes vyšší náklady na odměny pro zaměstnance firmy nepočítají s propouštěním.
„Propouštění v důsledku navýšení minimální mzdy nečekáme. Chceme zvyšovat minimální mzdu. Jsme pro její fixaci na průměrnou mzdu podle jasných a předem dlouhodobě známých pravidel,“ konstatovala Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Podle Hejdukové se zvýšení nákladů v důsledku růstu minimální mzdy přímo projeví jen v určitých oborech nebo menších firmách.
„Je tomu tak například u bezpečnostních služeb, ve kterých mzdové náklady tvoří až devadesát procent veškerých nákladů na poskytování služby a jde o práci s nižší kvalifikací. Dále pak navýšení nákladů v důsledku zvýšení minimální mzdy pocítí také podnikatelé v obchodu a službách, například menší obchody na vesnicích,“ dodala Hejduková.
Zvýšení minimální mzdy se naopak nedotýká například řetězce supermarketů Lidl. „Nástupní mzda ve společnosti Lidl začíná nyní na 18 625 korun hrubého při čtyřicetihodinovém pracovním úvazku na pozici prodavač/prodavačka, zvýšení minimální mzdy se nás tedy nijak nedotýká,“ řekla mluvčí Lidlu Zuzana Holá.
