Akciová společnost Investorsko inženýrská, která v Liberci vybudovala obě průmyslové zóny Jih a Sever, je v konkurzu.
Podle insolvenčního rejstříku dluží věřitelům více než 410 milionů korun. Ještě v roce 2009 firma měla více než půlmiliardové tržby.
Do dražby jde sídlo firmy, luxusní vila nedaleko libereckého Severočeského muzea za vyvolávací cenu 14,9 milionu korun. Jedná se o nejcennější majetek společnosti.
Z ostatního majetku mnoho nezůstalo. Věřitelé, v insolvenčním řízení jich pohledávky přihlásilo celkem 41, tak mají jen malé šance na to, že se dlužných částek domohou.
Firma dluží třeba společnosti Construction Management. Podrobnosti firma nechce sdělit. „Nemáme zájem o tom mluvit a něco komentovat,“ řekla jen jednatelka firmy Martina Koudelková.
Investorsko inženýrská patřila dříve pod společnost Syner, cesty obou firem se ale postupně rozešly.
Firma mívala velmi dobré kontakty na místní politiky. Jeden z jejích manažerů Pavel Bernát byl například radním ODS v Liberci, první hejtman kraje Pavel Pavlík odešel z politické funkce právě do Investorsko inženýrské.
A kraj byl vůči společnosti štědrý: nechal firmě přes dvě stě milionů korun za studie a projekty na Regiotram Nisa a Centrum vzdělanosti. Z obou nakonec nevzniklo vůbec nic.
Ještě před sedmi lety byla Investorsko inženýrská úspěšným prosperujícím podnikem. Obrat firmy se v letech 2006 až 2009 pohyboval od 401 do 563 milionů korun. Hospodaření bylo velice ziskové. V roce 2008 měla firma nejvyšší čistý zisk, bezmála 118 milionů korun.
V letech 2010 a 2011 se ale hospodaření propadlo, obrat klesl na desetinu, firma se propadla do ztrát. V dalších letech se začaly množit exekuce, opakovaly se návrhy věřitelů na prohlášení konkurzu.
Soud ale konkurz na firmu prohlásil až letos v lednu a v březnu dovolil ukončit její podnikání.
„Město se nechalo opít rohlíkem“
Dosavadní majitel firmy Petr Kupf nebere telefon. Insolvenční řízení probíhá i s další Kupfovou firmou, společností Devero.
Podle nynějšího náměstka pro ekonomiku Jana Korytáře se město v době výstavby průmyslových zón nechalo doslova opít rohlíkem. Podle něj bylo chybou, když Liberec na přípravě průmyslových zón s firmou úzce nespolupracoval.
Korytář se pozastavuje i nad tím, kolik Liberec mohl získat peněz za pozemky, které do průmyslových zón vložil. „Jednorázové zisky spojené s vybudováním průmyslových zón získala Investorsko inženýrská, nikoliv město,“ domnívá se Korytář.
Na nevýhodnost transakcí při budování průmyslové zóny Sever opakovaně poukazovalo i sdružení Čmelák.
„Město prodalo Investorsko inženýrské metr pozemku za 150 korun na metr, ta jej se Synerem za zhruba 310 korun na metr zasíťovala, ale investorům jej prodávali až za 3000 korun na metr. Jejich zisk se pohyboval kolem 350 milionů korun,“ řekl Jaroslav Tauchman, jenž působí v Krajském protikorupčním pracovišti, které je pokračovatelem Čmeláka.
Za absurditu pokládá i park uprostřed průmyslové zóny Sever. Za využití desítek milionů korun z veřejné dotace vznikl na místě bývalé skládky.
„Výměnou za tento ‚park‘ mohla Investorsko inženýrská použít a prodat původně ochranný pás zeleně v místě dnešního Decathlonu. Jistě k radosti místních občanů. Prostě byznys promyšlený do detailu,“ rýpnul si Tauchman.
