Film se Smitkou z roku 1934 ležel uschovaný dlouho v archivu turnovských skautů. Letos se dočkal premiéry při oslavách 100 let skautingu ve městě.
„Několikavteřinový záběr zachycuje nástup a rozběh soutěžní hlídky turnovských skautů ve složení V. Nejedlo, Vl. Procházka, L. Vodháněl a J. Smitko,“ říká Viktor Tomek, správce turnovského skautského archivu.
„Všichni jsou historicky známými postavami. Vidíme je řádně ustrojené do skautského kroje, připravené ke startu a plné odhodlání. Následuje povel a rozběh. Dva z nich můžeme ještě rozeznat v pozdějších záběrech při skautských disciplínách.“
Josef Smitko, hrdina filmu „Tenkrát v ráji“, jehož premiéra se chystá na říjen letošního roku, se narodil 21. prosince 1919 v Turnově. Nacisté ho popravili 27. března 1945 v koncentračním táboře Terezín.
Skončil tam, poněvadž neuposlechl výzvu, aby nastoupil na nucené práce v Německu. Při takzvaném totálním nasazení by pomáhal hitlerovské Třetí říši ve válce proti Spojencům, což mu jeho přesvědčení nedovolovalo. Smitko se svými druhy prováděl rovněž sabotážní akce proti okupantům.
Horolezec chtěl odletět s letadlem za hranice
Film „Tenkrát v ráji“, inspirovaný Smitkovým osudem, vzniká podle stejnojmenné knihy Josefa Urbana a režíruje ho Lordan Zafranovič.
Smitko se po vystudování průmyslové školy stal pilotem. Po zabrání Sudet Německem se pokusil odletět s letadlem do zahraničí. Neuspěl však a skončil ve vězení.
V pískovcových skalních městech Českého ráje se Smitko proslavil desítkami nejobtížnějších prvovýstupů. Daliborku zdolal Kouřovou cestou, přímou spárou vylezl na Rakev v Příhrazech, pokořil Dominstein.
Vyrovnal se nejuznávanějším německým horolezcům a některé dokonce překonával. Během války učil Smitko ve skalních městech mladé horolezce.
Ukrýval se v nich také před totálním nasazením. Chyběla mu však opatrnost, a o Vánocích 1944 ho zatklo gestapo. Smitko napsal knihu „Český ráj pro horolezce“, vyšla mu však až posmrtně po válce.
Film je z roku 1934
„Na filmu z turnovského skautského archivu vidíme Josefa Smitka ještě jako malého klučinu. Na fotografiích z pozdější doby, třeba z poloviny válečných let, jsme svědky neuvěřitelné změny,“ upozorňuje Tomek.
„Z mladého hocha se během deseti let stane ošlehaný a tvrdý mazák. Snímek turnovských skautů z roku 1934 je jediným materiálem, který ukazuje Josefa Smitku v pohybu a ve skutečném prostředí a ve skutečných událostech.“
Unikátní dokumentární film, kde se objevuje Smitko, natočili turnovští skauti při oslavách Župy Riegrovy v Turnově.
Více než 850 skautů z blízkého i vzdálenějšího okolí se sešlo, aby poměřilo síly v tradičních skautských disciplínách. Osmimilimetrový snímek zachycuje i starou zmizelou tvář Turnova.
„Dlouhý průvod skautů, žactva, sokolstva, zástupců armády, představitelů města i prostých občanů kráčí ze stadionu sportovního klubu napříč městem až na náměstí, kde je hrdě vztyčena státní vlajka,“ uvádí Tomek.
Snímek představili v původní nesestříhané verzi
„Celý film jsme představili při letošních skautských oslavách v původní nesestříhané podobě. Na starých záběrech z roku 1934 jsme rozeznali dnes už zbořené budovy, dávné obchody a živnosti, sporý dopravní ruch nebo ukázkový skautský tábor na fotbalovém hřišti. Promítání zakončily scény z oldskautské vycházky na Muchov.“
Snímek s Josefem Smitkem ležel dlouho v archivu, aniž by o něm kdokoliv věděl. Poměrně malý kotouček se ukrýval v obálce v hromadě dalších archiválií.
„Teprve nedávno se ho podařilo najít a potom zdigitalizovat,“ dodává Tomek. „Trvalo to několik měsíců. S veřejným uvedením jsme čekali více než čtyři roky.“
Film dokumentuje rozdíly mezi tehdejším a současným Turnovem. Kameraman natočil kromě jiného pohled na území u Hluboké ulice. Tenkrát tam stály nízké pivovarské domky, nyní se tam rozkládá asfaltové parkoviště.
„K promítání filmu se váže jedna hezká příhoda,“ podotýká Tomek. „Už při předprojekci se jedna z divaček poznala jako nejmladší účastnice skautského dívčího tábora. Seděla v sále a viděla samu sebe před více než osmdesáti lety. Šlo o milé zpestření i pro všechny další diváky.“
