Psal se rok 1922 a britský archeolog Howard Carter stál doslova centimetry od největšího objevu v dějinách archeologie. Pohlédl do malé dírky, která vedla do předsíně Tutanchamonovy hrobky, a zvolal: „Vidím úžasné věci!“
Stejný pocit jako Carter v Egyptě mohou nyní zažít návštěvníci Krajské vědecké knihovny v Liberci, kde na ně čeká výstava Kouzlo objevování: Od hieroglyfů k Tutanchamonovi. A to včetně kopie kukátka, které použil Carter.
 |
„Je to jedna z největších výstav, která u nás v knihovně kdy byla. Návštěvníci ji najdou na všech galeriích, v předsálích i v čítárně denního tisku,“ těší ředitelku knihovny Danu Petrýdesovou.
Výstavu připravil Český egyptologický ústav a připomíná dvě významná výročí, která světová egyptologie oslavila v roce 2022. V roce 1822 přišel Jean-François Champollion na způsob, jakým číst starověké hieroglyfy a fakticky tím moderní egyptologii jako vědu založil. O sto let později, v listopadu roku 1922, se po letech neúnavné práce usmálo štěstí na Howarda Cartera, jenž v Údolí králů objevil hrobku do té doby téměř neznámého panovníka Tutanchamona.
Hrdinské úsilí Champolliona a Cartera
„Jsem moc ráda, že se nám daří tuto výstavu otevírat už třetím rokem. Je neuvěřitelné, že je o ni stále ještě zájem,“ zamýšlí se ředitelka Českého egyptologického ústavu Renata Landgráfová.
„Obě události spojuje neuvěřitelné, až hrdinské úsilí těch, kteří za ním stáli. Jak Jean-François Champollion, tak Howard Carter nebyli lidé nijak bohatí, nijak obdaření velkým zázemím, ale byli to lidé, kteří měli nějaký svůj cíl. Byli si ho dobře vědomi a šli za ním přes obrovské osobní oběti. Kdyby nebylo rozluštění hieroglyfického písma, nikdy by nebyla objevena Tutanchamonova hrobka, protože Howard Carter hledal neznámého faraona, jehož jméno našel v Údolí králů. Kdyby ho nedokázal přečíst, nikdy by tak systematicky neprohledával Údolí králů,“ pokračuje ředitelka ústavu a zmiňuje historku o tom, jak se Champollion v devíti letech rozhodl, že rozluští tajemné písmo starých Egypťanů.
„Když byl pozván na místo, kde se nacházely předměty a překresby z Napoleonovy výpravy, tak prohlásil: ‚Já to písmo rozluštím!‘ A ve svých 32 letech hieroglyfické písmo skutečně rozluštil. Jen to chtělo opravdu úsilí a cílevědomost. Snad nám budou Jean-François Champollion a Howard Carter inspirací.“
Zásadní moment na cestě za poznáním Egypta
Výstava provede návštěvníky cestami, kterými kráčely tyto dvě osobnosti v touze učinit pro světovou vědu zásadní objev, a zároveň přiblíží objevy samotné. A tak se každý bude moci seznámit s tím, jak funguje systém staroegyptského hieroglyfického písma, jaké jiné druhy písma Egypťané používali, nebo jak se proměňoval jejich jazyk a jeho gramatická struktura.
Expozice též názorně ukáže, že rozluštění hieroglyfického písma lze považovat za zcela zásadní moment na cestě za poznáním kultury a dějin starověkého Egypta, které bylo do té doby bez znalosti jazyka a písma, a tedy bez porozumění pramenům, velmi obtížné.
Od té doby už badatelé a archeologové více rozumí památkám, které odkrývají, či funkci předmětů, které objevují. Dokážou lépe pochopit způsob života starých Egypťanů, jejich uvažování o světě, stejně jako jejich představy o životě po smrti, jenž byl pro ně tak důležitý.
V pohřební komoře faraona
Druhá část výstavy návštěvníky doslova vtáhne do Tutanchamonovy hrobky a představí nejen příběh jejího objevení, ale také mnohaletou soustavnou práci, která následovala, nebo nové vědecké poznatky spojené s tímto panovníkem. Návštěvníci se dokonce podívají přímo do repliky pohřební komory Tutanchamona, která velikostně odpovídá původní komoře včetně sarkofágu.
„Je to vůbec poprvé, co je možné vidět pohřební komoru svrchu. Vždy totiž byla v uzavřených prostorách,“ vysvětluje Pavel Felgr ze Spolku přátel starověkého Egypta a zve na doprovodné události.
„Ta nejbližší je 7. dubna. Jde o přednášku Veroniky Dulíkové, kurátorky výstavy, na téma Tutanchamon - staré a nové objevy. A 22. května proběhne cestovatelská přednáška o nekropolích dolního Egypta,“ dodává Felgr.
