Rozbitými okenními tabulkami profukuje, děravý okap propouští kapky deště a dveře bývalé ubytovny TON na okraji Mimoně jsou zabarikádované.
Počátky věhlasného nábytkářského závodu sahají až do roku 1870. Od roku 2005, kdy areál opustil poslední majitel, narostly stromy škumpy zasazené před ubytovnou do obřích rozměrů.
Zcela stíní výhledům z druhého patra, odkud za pár let budou vyhlížet mimoňští senioři. Město chce budovu opravit a přesunout do ní jeden ze dvou domů s pečovatelskou službou.
Poledním vlastníkem „Tonetky“, továrny na ohýbaný nábytek, byla americká firma Falcon. Ta v roce 2005 zkrachovala. Od té doby areál chátrá. Jeden z domů koupilo město, chtělo tak zabránit vzniku ubytovny pro nepřizpůsobivé obyvatele. „Podnikatelé skupovali v okolních obcích domy, aby je tam nastěhovali,“ vzpomíná starosta Mimoně Petr Král.
Dům ve Svébořické ulici plánovala Mimoň rekonstruovat už před několika lety. Pohled do vybydlených místností v přízemí napovídá, že se to dosud nepodařilo.
„Ubytovna se připravovala k rekonstrukci už několikrát. Vypracovali na ni šest studií, které nakonec asi ani nevyužijeme. Projekt má na starosti náš městský architekt, do půlky příštího roku ho snad dokončí,“ míní Král.
Odhaduje, že při dnešních cenách přestavba vyjde asi na padesát milionů korun, a očekává, že Mimoň získá dotaci od státu.
„Myslím, že bychom mohli dostat minimálně padesát procent z celkové částky. V takovém případě to opravíme tak do čtyř let. Když dotaci nedostaneme, musíme počkat, až peníze ušetříme,“ říká Král.
Bez finanční pomoci by přestavba trvala přibližně jednou tak dlouho. „Chceme jít ale cestou dotace, jedná se o opravdu nákladný projekt,“ dodává vzápětí.
„Je to takový holubí dům. Jsem rád, že se budova opraví a bude se na ni dát koukat,“ konstatuje nájemník z protějšího domu, v jehož těsné blízkosti město vybuduje asi třicet bytů pro seniory. V přízemí se počítá se společenskou místností a ordinací pro lékaře.
Součástí projektu je také zahrada s altánem, která přímo sousedí s fotovoltaickou elektrárnou. V současnosti je to zanedbané prostranství s přerostlou trávou a náletovými dřevinami.
V novém domě s pečovatelskou službou bude výtah, který doveze nájemníky až do třetího patra. Právě bezbariérovost je jedním z důvodů, proč si Kateřina Kapičková, ředitelka Sociálních služeb města Mimoň, plánovaný přesun do nového zařízení pochvaluje.
Senioři přenechají garsonky mladým
„Bydlení bude pro seniory jistě komfortnější a především bezbariérové. Věřím, že stavební úpravy budou jednoznačně navrhované a realizované v jejich prospěch,“ sděluje Kateřina Kapičková. Ve stávajících prostorech v Pražské ulici není žádná společenská místnost, kde by se mohli scházet nebo pořádat besedy.
Sociální služby města usilují o to, aby zůstávali senioři co možná nejdéle v domácím prostředí, mezi nějž počítá ředitelka organizace i dům s pečovatelskou službou. Rozhodnutí města týkající se rekonstrukce ubytovny proto vítá.
„Vznikne více bytů pro imobilní a špatně se pohybující seniory. Navíc zde najde kvalitní zázemí i naše terénní pečovatelská služba, dokonce i Domácí zdravotní péče,“ doplňuje Kapičková.
Podle starosty Mimoně budou v novém zařízení bydlet hlavně senioři z domu s pečovatelskou službou z Pražské ulice a také starší lidé, kteří se už nezvládnou postarat o své domy. „Ty pak prodávají a stěhují se sem,“ popisuje Král.
Uvolněné prostory v Pražské ulici chce město využít jako startovací garsonky pro mladé lidi. Král se nebojí, že by zůstaly dlouho prázdné.
„Ve městě máme 1 200 bytů, všechny obsazené. Museli jsme dokonce zastavit žádosti o bydlení od lidí z jiných měst. Nyní máme asi šedesát žádostí v pořadníku, a to jsou jen lidé z Mimoně,“ upozorňuje.
