Zvýšili tak pravděpodobnost, že ČEZ se přikloní k podzemnímu kabelu. „Já věřím, že to dopadne v náš prospěch. Vyhráno nemáme, ale zlepšili jsme svůj kurz na to, že dráty v úseku Nového Boru povedou pod zemí,“ komentoval starosta města Jaromír Dvořák.
Čtyřicetimetrové stožáry
V celé věci jde o stavbu velmi vysokého napětí 110 kilovoltů, které mají z Nového Boru zásobovat Šluknovský výběžek elektřinou. Současné vedení už kapacitně nedostačuje. Problém je v tom, že stožáry mají měřit na výšku až 40 metrů, kolem nich je navíc třicetimetrové ochranné pásmo, čili vznikne široký průsek přes celé Lužické hory a v podstatě nad hlavami obyvatel Arnultovic, čtvrti Nového Boru. Ti se společně s radnicí proti záměru ČEZu postavili.
Roční jednání teď vyústila v to, že ČEZ přijal jako další z možných variant druhou podzemní. Ta lidem nevadí. Hlavními argumenty města pro odmítnutí stožárů jsou zdravotní rizika, znehodnocení cen pozemků v obytné zóně a také vizuální stránka stavby.
„Stožáry by narušily panorama města, navždy poškodily prostředí Arnultovic, znehodnotily lidem jejich nemovitosti a to nemluvím o zdravotním vlivu, který by mohli citlivější lidé vnímat,“ zdůraznil starosta.
Ve hře je pět variant
Ve hře je teď celkem pět variant vedení. Tři nadzemní a dvě podzemní. K jaké se nakonec ministerstvo životního prostředí přikloní, bude jasné nejspíš až příští rok.
„Odhadujeme, že na přelomu letošního listopadu a prosince proběhne důležité veřejné projednávání záměru, z něhož vzejde závazné stanovisko za město. To společně se stanoviskem ministerstva pro životní prostředí bude podkladem pro následné územní řízení,“ doplňuje Jaromír Dvořák.
ČEZ prosazuje nadzemní vedení
Celý 33 kilometrů dlouhý koridor velmi vysokého napětí přes Lužické hory se pak má stavět v roce 2022. ČEZ už se ale dřív nechal slyšet, že preferuje nadzemní stožárovou variantu vysokého napětí.
„Kabelová technologie je na hladině 110 kV využívána jen v nejnutnějších případech, například krátká zaústění do rozvoden ve stísněných prostorech anebo jako propojení v největších městských aglomeracích. V České republice je tato technologie použita pouze v Praze, kde je kabelové vedení umístěno v kolektorech, což jsou jakési betonové kanály pro kabely, ke kterým je zajištěn snadný přístup za účelem kontroly nebo případné opravy,“ argumentovala nedávno mluvčí ČEZu Soňa Holingerová.
I nyní svá slova zopakovala. „Podzemní vedení má nižší životnost než nadzemní a rovněž jeho oprava si žádá třeba i několikaměsíční výpadek zásobování,“ uvedla.
Nové vedení velmi vysokého napětí se přitom vybudovat musí. Stávající totiž pochází z roku 1965 a je již nevyhovující. „Vzhledem k tomu, že zatížení celého výběžku již přesáhlo přenosové možnosti stávajícího dvojitého vedení 35kV, nelze již tímto vedením zajistit bezpečnou a trvalou dodávku elektrické energie do celého Šluknovského výběžku,“ varovala Holingerová.
